Falešné slevy a investice. Kybernetický zločin v Česku prudce roste

„Šedesát procent všech kybernetických zločinů jsou obyčejné, nijak zvlášť sofistikované podvody,“ konstatoval Vondrášek.

Hacking u nás podle něho představuje osmnáct procent trestných činů na internetu, dětská a další zakázaná pornografie se vyskytuje z osmi procent, násilné činy (například návody k výrobě výbušnin apod.) z šesti procent, trestné činy proti duševnímu vlastnictví a nelegální hazard přes internet pak z osmi procent.

„Neměli bychom rezignovat na ochranu občanů,“ uvedl Vondrášek, který zároveň připustil, že je třeba zvýšit vzdělanost policistů co se týče kyberkriminality, aby například uměli přijímat efektivně oznámení.

„Je třeba provádět i preventivní monitorování sítí, abychom ochránili naše občany. Vytváříme si k tomu i vlastní softwarový nástroj. Jde také o koordinaci, tedy to, aby jeden útok, jednoho pachatele na deset lidí nedělalo deset různých oddělení,“ zdůraznil Vondrášek. Zmínil, že velmi efektivní je spolupráce například se Seznam.cz při blokování závadných domén.

„Z 64 procent jsou podvedené ženy hlavně u slevových rozhraní. Výše škody je vyšší většinou u mužů, ti bývají vystavováni nabídkám podvodných investic,“ dodal generální ředitel ČSOB Aleš Blažek. Zdůraznil, že nejméně zasaženi jsou překvapivě lidé s nejnižším vzděláním, a naopak podvodům hojně podléhají občané s vysokoškolským titulem.

„Největší škoda, které jsme dokázali zabránit, bylo 3,7 milionu korun. Jednalo se o souhru několika volajících podvodníků. Jsme schopní klienty ochránit ze zhruba 80 procent. Někteří klienti si navíc ani po varovném upozornění z banky nedají říct a neodolají lákadlům podvodníků,“ uvedl Blažek.

Průměrná škoda v ČSOB u kybernetického podvodu za letošní rok podle něho činí 60 tisíc korun.

„Ty historky, jimiž se snaží z lidí vymámit přístupové údaje k penězům, bývají na první pohled uvěřitelné,“ konstatoval manažer bezpečnosti digitálních kanálů ČSOB Petr Vosála.

Popsal případ maminky, která přes internetový bazar nabídla obnošené oblečení a ihned se jí ozval „zájemce. „Útočník jí napsal, že jí pošle peníze na kartu, a že vyšle kurýra,“ popsal typický podvod Vosála.

Do falešné platební brány, kde si myslela, že potvrzuje přijetí platby, zadala klientka své údaje k účtu.

„Kromě plné kontroly nad účtem může útočník poté převést platební kartu klienta do elektronické podoby. V ČSOB nám ale systém u tohoto účtu vyslal varování. Přihlášení proběhlo z jiné IP adresy, z jiného časového pásma. V celkových souvislostech to bylo operátorem banky vyhodnoceno jako útok,“ popsal Vosála.

Operátor banky se okamžitě telefonicky spojil s klientkou a proces byl okamžitě zastaven. Účet, na němž se nacházelo 80 tisíc korun, banka zablokovala.

Vosála popsal i další případ: podvodnou investici údajně z Kanady, kdy fiktivní makléř manévroval klienta ke společnému sdílení počítače. Podvodník lživě ujišťoval klienta, že nevidí hesla. Banka zpozorněla poté, co klient poslal na zahraniční konto dva tisíce eur, a bezpečnostní systém upozornil banku, že ke kontu klienta mají přístup najednou dva počítače.

Klient byl zprvu překvapivě tvrdohlavý, a pak pochopil, že naletěl, odinstaloval si aplikaci na vzdálenou správu počítače a zablokoval si účet.

Klient byl podvodníkovi připraven poslat dalších sto tisíc, kdy měl dostat výnos, a poté chtěl poslat podvodnému investičnímu fondu všechny peníze z prodeje rodinného domu, což bylo několik milionů korun.