Článek
Když si připravíte domácí strouhanku, je to dvojité vítězství: staré pečivo, které už nikdo nechce jíst, dostane druhou šanci – a vy získáte surovinu, která se hodí nejen jako kabátek pro smažená jídla.
V kuchyni má totiž s trochou fantazie mnohem širší využití. Strouhankové knedlíčky obohatí polévky, zeleninové karbanátky díky ní lépe drží tvar a jako křupavá posypka dodá texturu zapékaným pokrmům, salátům i sladkým jídlům.
Jak připravit domácí strouhanku a jak ji skladovat
Vždy je lepší strouhanku připravit z vysušeného pečiva. Lépe se strouhá, nelepí a déle vydrží. Čerstvé pečivo je příliš vláčné a při strouhání se mačká. Ideální je nechat pečivo vyschnout na vzduchu nebo lehce dosušit v troubě při nižší teplotě.
Chuť a vlastnosti strouhanky ovlivňuje i to, jak nahrubo je nastrouhaná či namletá. Čím je jemnější, tím lépe saje, proto se hodí na zahušťování nebo do sladkých jídel. Středně mletá je univerzální a hrubá, např. japonská strouhanka panko, dokáže vytvořit nejkřupavější efekt.
Aby strouhanka neztratila vůni ani křupavost, skladujte ji v suchu a chladu, ideálně ve skleněné dóze. Domácí vydrží čtyři až šest týdnů, případně ji můžete zamrazit. Její největší nepřítel je vlhkost, která způsobuje žluknutí a plesnivění.
Strouhanková revoluce z Pardubic
Letos se do kuchařského hledáčku dostala i díky nové pardubické restauraci Struhadlo, která se na kreativní využití různých druhů strouhanky přímo specializuje. Šéfkuchař Petr Břenek sestavil menu, v němž hraje hlavní roli. „Strouhanka nemusí být jen z bílého rohlíku,“ říká Břenek.
„Základ může tvořit skoro cokoliv – klasické i celozrnné pečivo, toasty, rýžové chlebíčky, preclíky i krekry. Ze sladkého pečiva, piškotů a perníků můžete připravit sladké verze, které se hodí do dezertů. Každý typ má jinou chuť, vůni i strukturu,“ dodává. A tím její variabilita nekončí.

Petr Břenek, šéfkuchař pardubické restaurace Struhadlo, která se specializuje na kreativní využití strouhanky.
Bylinky, ořechy i citronová kůra
Strouhanka je skvělým nosičem dalších chutí. Stačí ji smíchat s bylinkami, kořením, česnekem, parmazánem, ořechy nebo trochou citronové kůry – a pokaždé bude chutnat jinak. Když ji navíc opražíte na másle, získá oříškovou vůni a promění se v posypku, kterou byste klidně jedli samotnou.
Naslano funguje skvěle třeba s trochou bylinek, parmazánem a piniovými oříšky – z jednoduchého vařeného květáku udělá exkluzivní večeři, která bude hotová dřív, než se dovaří brambory.
Přidejte k ní stroužek česneku, citronovou kůru a rozdrcené lískové ořechy nebo sezamová semínka a posypejte jí opečené růžičkové kapustičky – uvidíte, jak rychle tentokrát zmizí ze stolu.
„My třeba do strouhanky přidáváme dokřupava opečenou slaninu a sypeme jí tatarák,“ prozrazuje Břenek. „Dodá mu křupavost a příjemně uzenou chuť.“
TIP: Při smažení strouhanky buďte opatrní – spálí se rychleji, než byste čekali. Jakmile začne zlátnout, stáhněte ji z ohně, zbytkovým teplem ještě dojde. Nebo ji po osmažení ihned přesypejte do misky a promíchejte, aby trochu zchladla.
Sladká kapitola
Strouhanka má v české kuchyni i svou sladkou tradici. V závinech tvoří nenápadnou, ale důležitou vrstvu, která nasaje jablečnou šťávu, a hodí se i do tvarohových či ovocných náplní – pohltí přebytečnou vlhkost a zabrání tomu, aby náplň vytekla.
Opražená na másle se pak promění ve zlatavou posypku na různé druhy ovocných knedlíků. Na podzim do ní přimíchejte trochu perníkového koření – krásně ladí s náplní z posledních švestek nebo hrušek.
Tajemství dokonalého řízku podle šéfkuchaře
Křupavý řízek je zkouškou každého kuchaře. „Základem je hrubší strouhanka nebo panko,“ radí Břenek.
„Obalujte klasicky – mouka, vejce, strouhanka – a nechte maso chvíli odpočinout, aby se obal přichytil. Smažte v dostatečném množství oleje, ideálně při 170–180 °C, a hlavně nepřeplňujte pánev. Řízky se tak osmaží rovnoměrně a budou krásně křupavé po celé ploše.“