Typické zimní škody a jak se proti nim pojistit

Ve spolupráci s odborníky z pojišťovny Uniqa přinášíme přehled hlavních nebezpečí, které mohou vás i vaši domácnost ohrozit, včetně tipů, jak vzniklé situace řešit.

V zimě často dochází k náhlým výkyvům teplot, což má mnohdy za následek popraskané vodovodní potrubí. Právě škody tímto způsobené patří v zimě mezi ty nejčastější, které pojišťovny řeší. Proti těmto událostem vás může chránit pojištění domácnosti i nemovitosti. Ovšem počítejte s tím, že pojišťovna se při řešení škody může zajímat o to, zda jste provedli řádná preventivní opatření. Platí totiž zásada, že pokud majitel nemovitost v zimě opouští na více než tři dny, měl by vodovodní systémy optimálně vypustit a uzavřít přívody, případně doplnit do topného systému nemrznoucí směs.

„Pokud přesto ke škodě na potrubí dojde, je třeba mít na paměti, že pojištění kryje náklady na účelnou opravu, nikoli na kompletní renovaci prostor i mimo místo poškození. Nelze tedy počítat s tím, že pojistné plnění uhradí například i novou dlažbu a obklady ve větší než nezbytně nutné ploše,“ upozornil Karel Douda z Uniqy.

Mezi vodovodní škody patří i situace, kdy tzv. vytopíte souseda. V takovém případě je vhodné mít sjednané pojištění odpovědnosti, které bývá součástí pojištění domácnosti či nemovitosti. Sjednat ho lze i samostatně.

Pojistit můžete i finanční výdaje za ztrátu vody, která zbytečně vytekla právě při nečekané havárii rozvodů.

Povinností vlastníků a správců budov je odstranit ze střech nahromaděný sníh či led, aby jejich pádem nedošlo ke škodě na zdraví či majetku. Jestliže to nastane, pojišťovna vždy zkoumá, zda nebyla údržba budovy zanedbána a zda bylo možné takové nahromadění sněhu nebo ledu předpokládat.

Pokud ke škodě dojde, může poškozený nárokovat náhradu z pojištění odpovědnosti vlastníka nebo správce objektu. I poškozený by měl nicméně prokázat, že postupoval opatrně a dbal všech bezpečnostních zásad.

Výjimkou jsou situace nastalé z tzv. vyšší moci, tedy kdy je příčinou škody nečekaně silná či blesková živelní událost jako například vichřice nebo prudká obleva. V těchto případech vlastník nebo správce podle právní úpravy za škodu neodpovídá a nemůže být tedy ani uplatněna z pojištění, upozorňují odborníci.

Podle zákona o pozemních komunikacích za úklid chodníku odpovídá jeho vlastník, ve většině případů obec, a je proto povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada na schůdnosti.

Pokud na neuklizeném chodníku upadnete, způsobíte si například škodu na oblečení, či se dokonce zraníte, můžete vůči jeho vlastníkovi uplatnit nárok za újmu na zdraví nebo škodu na majetku, včetně bolestného, ztráty na výdělku, účelné náklady léčení nebo snížené společenské uplatnění. Pochopitelně je třeba doložit, že ke škodě či zranění došlo v přímé souvislosti například se sněhem či ledem na neuklizené komunikaci. Vyplatí se proto vše co nejdříve a co nejlépe zdokumentovat, abyste měli „v ruce“ důkazy. Odborníci doporučují vyfotografovat i vlastní obuv na místě, kde k nehodě došlo.

Ovšem i chodec by se měl chovat opatrně a přiměřeně okolnostem, předvídat zhoršené podmínky na komunikacích.

Pojišťovna vyplatí náhradu ze sjednaného pojištění odpovědnosti vlastníka komunikace, pokud během šetření zjistí, že šlo o závadu ve schůdnosti a vlastník neprokázal, že nebylo možné závadu odstranit, zmírnit nebo na ni upozornit. Pokud dojde ke zranění, máte nárok na pojistné plnění i ze svého úrazového pojištění, pokud ho máte sjednáno.

I zde platí ustanovení o události z vyšší moci, tedy takové, která nastane náhle a silně ovlivní lokální podmínky (např. přes noc vzniklou ledovku). V takovém případě vlastník či správce za škodu neodpovídá.

V případě, že kvůli námraze či sněhu ve větvích stromu dojde vinou pádu větví, či dokonce stromu ke škodě na majetku, můžete náhradu škod uplatnit z pojištění nemovitosti. Již při jeho sjednávání je proto dobré myslet i na vedlejší a doplňkové stavby na zahradě, např. garáž, skleník, altán nebo oplocení.

Pokud spadlé větvě či strom poškodí například majetek souseda, můžete škodu uplatnit z pojištění odpovědnosti.

Škodu na vozidle způsobenou pádem předmětu na auto (například strom nebo stožár) lze krýt z havarijního pojištění. I zde je ale třeba předvídat a v případě nepříznivého vývoje počasí raději auto zaparkovat jinam než pod strom.

Pojišťovny během zimy a mnohdy až do jara evidují i škody na čelních sklech automobilů kvůli odlétnutému kamínku, což se stává především na komunikacích, na nichž je sjízdnost zabezpečena štěrkem.

Tyto události se nedají zpravidla vyřídit z povinného ručení „viníka“, tedy řidiče auta, od něhož kamínek odlétl. Ani z havarijního pojištění nemusí být taková škoda likvidní –zkontrolujte si proto raději smlouvu o havarijním pojištění, zda a v jakém rozsahu a s jakou spoluúčastí je škoda na sklech kryta.

Vyplatí se proto pro tento účel sjednat připojištění čelního skla. „Motorista musí dbát na přiměřenou pojistnou částku, aby v případě výměny kryla cenu nového skla stejných parametrů,“ upozornil Jiří Moravec z Uniqy.