Článek
Automatický nárok na home office lidem pečujícím o malé děti či invalidní příbuzné ani třeba těhotným zaměstnankyním proti původnímu návrhu nakonec nevzniká. Novela je sice stále zvýhodňuje, nebudou však mít na práci z domova zákonný nárok, jak bylo původně navrhováno.
Zákoník nicméně nově stanoví například to, že těhotným ženám nebo rodičům dětí do jednoho roku zaměstnavatel už nemůže nařídit práci přesčas.
Pokud o práci na dálku požádá zaměstnanec, který nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, může zaměstnavatel žádost o home office odmítnout bez odůvodnění.
Povolali zaměstnance z home office zpět do kanceláře. Polovina lidí dala výpověď
„Práce na dálku je širším pojmem než práce z domova, a bude aplikována na všechny případy, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, například tedy z chaty, z chalupy či z jiného místa,“ uvedla ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Jak dále upozornila, novela zákoníku práce neposkytuje konkrétní návod, jak má vypadat zdůvodnění případného odmítnutí žádosti o home office. „To může vést i k extrémnímu výkladu, že jakékoliv zdůvodnění bude postačující. I když v praxi většinou dojde, stejně jako v minulosti, k rozumné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, může nejasná hranice uplatňování odmítnutí práva specifické skupiny zaměstnanců na práci na dálku přinést i soudní spory,“ podotkla Hekšová.
Podle ní se tak otevírá prostor pro kolektivní vyjednávání a stanovení podrobnějších pravidel pro práci na dálku ve vnitřních předpisech zaměstnavatele.
Úhrada nákladů
Podle nové vyhlášky k home office, která s úpravami zákoníku souvisí, by lidé pracující na dálku měli na náhradu nákladů dostávat 4,60 koruny na hodinu. Pokud by pracovník pracoval z domova pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušální částka by se dostala na zhruba 180 korun.
Paušál na daný měsíc dostává pracovník nejpozději v dalším měsíci. Zaměstnavatel by měl přispívat zaměstnanci na elektřinu, teplo či vodu za každou započatou hodinu práce, pokud si to s ním zaměstnanec písemně sjednal či pokud to stanovuje firemní předpis.
Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem i písemně dohodnout, že mu náhrada nepřísluší. Třetí možností zůstává náhrada skutečných nákladů, když je dotyčný prokáže.
Daňové dopady
„Paušální náhrada nebude u zaměstnance podléhat dani z příjmu fyzických osob, a tedy ani odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ upozornila daňová poradkyně společnosti MazarsGabriela Ivanco. Takto vynaložený náklad bude považován pro zaměstnavatele za daňově uznatelný.
„Náhrady hrazené paušální částkou vyšší než stanovenou zákonem budou považovány za zdanitelný příjem zaměstnance,“ dodala.
Změny jsou i u dohodářů
Zákoník nově upravuje i podmínky zaměstnávání na dohodu.
Stanoví, že lidem pracujícím na dohody má zaměstnavatel plánovat pracovní dobu nejméně tři dny předem.
Pokud splní podmínky, vznikne jim od příštího roku nárok na dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech či v noci.
Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné a po půl roce práce mohou žádat o běžnou smlouvu.
Základem pro sjednání práce z domu je nově písemná dohoda, kterou musí zaměstnavatelé se zaměstnanci uzavřít do začátku listopadu, připomněla Anna Kevorkyan z portálu JenPráce.cz.
Týká se to všech zaměstnanců, kterým již dnes práci na dálku zaměstnavatel umožňuje a zatím s nimi písemnou dohodu neuzavřel.
„Náležitosti dohody nejsou zákonem stanoveny, proto doporučuji pro právní jistotu obou stran určit alespoň základní podmínky výkonu práce na dálku. Mezi ně patří zejména místo nebo místa výkonu práce na dálku, způsob komunikace, rozvržení pracovní doby a objem práce, zadávání a kontrola práce,“ řekla Právu.
Ukončení práce na dálku
Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.
Zákoník rovněž umožňuje, aby se strany dohodly na jiné délce výpovědní doby, či na tom, že závazek z dohody nemůže vypovědět ani jedna ze stran.
PŘEHLEDNĚ: Co vše změní novela zákoníku práce
