PŘEHLEDNĚ: Co vše změní novela zákoníku práce

Novelu původně odsouhlasili poslanci už v červenci, ale postavil se proti ní Senát. Důvodem byla povinnost zaměstnavatelů tři dny předem rozvrhnout směny zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. To vadí zaměstnavatelům, podle nichž to v řadě případů není možné.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se ale hájil, že termín, ve kterém bude rozvržena pracovní dobu, lze sjednat i kratší. „Může být určen v menším předstihu, než činí ony tři dny před započetím směny, jsou-li strany ve shodě. Je možné se dohodnout na tom, že zaměstnanec podle určitých pravidel může si tu pracovní dobu rozhodovat i sám,“ hájil návrh.

„Nicméně stále je tam podmínka, že se musí písemně dohodnout. Řeknu prostě ze své praxe. Večer mi zavolá učitelka, že je nemocná. Druhý den potřebuji sehnat někoho na suplování. Mám tři lidi, kterým sem tam někdy zavolám, jestli by mohli ráno přijít. Co udělám? Oni ráno přijdou, já udělám nějaký papír, zfalšuji ho ex post písemně, aby se v tom nikdo nehrabal. Podle mě je toto naprosto zbytečná byrokracie,“ hájil před poslanci postoj Senátu senátor Jan Grulich (TOP 09), který pracuje jako ředitel školy.

Nakonec zvítězil postoj ministerstva, nikoliv Senátu.

Nově bude dohodářům v případě důležitých osobních překážek, například vyšetření u lékaře, svatby, pohřbu nebo třeba darování krve, náležet volno. Budou mít i nárok na dovolenou, který jim vznikne za obdobných podmínek, jako je tomu v případě pracovního poměru.

„Nárok na dovolenou budou mít ti zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah k zaměstnavateli trval nepřetržitě alespoň čtyři týdny a kteří odpracovali alespoň osmdesát hodin,“ upřesňuje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz. Pokud dovolenou dohodáři nevyčerpají, bude jim proplacena.

Lidé pracující na dohodu budou mít také nově nárok na příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o víkendu.

Novela dále zavádí možnost zaměstnance, jenž pracoval pro zaměstnavatele na některou z dohod alespoň 180 dní v předchozích dvanácti měsících, písemně požádat o přechod na zaměstnání v pracovním poměru. „Zaměstnavatel je pak povinen mu do jednoho měsíce poskytnout písemnou odpověď s odůvodněním, přičemž není povinen žádosti vyhovět,“ uvedla Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Dohodu bude i nadále možné ukončit výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou bez uvedení důvodu nebo z libovolného důvodu. V některých případech však bude zaměstnanec moci požádat o písemné odůvodnění výpovědi a zaměstnavatel mu bude muset vyhovět.

Novela má mimo jiné přinést také výraznou úpravu práv rodičům. Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby, pokud o to požádají. Zamítnutí jim zaměstnavatel bude muset věrohodně zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude možné nařídit práci přesčas.

Lidé na home office budou moci dostávat od zaměstnavatele náhradu nákladů za plyn, elektřinu nebo vodu, které spotřebují během pracovní doby. Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí.

To v důvodové zprávě k novele uvádělo, že by částka mohla činit 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. To by při 160 odpracovaných hodinách měsíčně bylo 448 korun. Ministerstvo by na každý rok částku aktualizovalo podle údajů Českého statistického úřadu. Mimořádně by se paušál valorizoval, pokud by náklady rostly nejméně o dvacet procent.

Náhrady by nesměly být součástí výdělku, nedanily by se. Domluvit si je budou moci i lidé pracující na dohodu.

Zaměstnavatelé budou moci dávat i vyšší sumu, záležet ale bude na dohodě obou stran. Novela totiž připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady nic.

Rozšíří se množství informací, které budou muset zaměstnavatelé pracovníkům poskytovat po nástupu do práce nebo při změnách v obsahu pracovního poměru.

„Zaměstnanci by nově měli být informováni například o době trvání a podmínkách zkušební doby či o rozsahu minimálního nepřetržitého denního či týdenního odpočinku,“ doplnila Anna Kevorkyan.

Novela také umožňuje u lékařů až 800 hodin přesčasů ročně, což mezi nimi vyvolalo velké protesty. Část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. V současnosti se taková přesčasová práce řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích právě dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů či záchranářů.