Stát měl zálusk na miliardy od bank. Nakonec nevybral ani jednu

Stát uvalil daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na energetické, petrochemické a těžební firmy a na šestici největších tuzemských bank: Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu Money Bank a Raiffeisenbank.

Uvalení windfall tax na banky stát zdůvodnil výrazným zvýšením úrokových sazeb, přičemž původně si sliboval, že vybere 33 miliard korun.

Jenže potom, co banky začaly zveřejnovat své finanční výsledky za třetí čtvrtletí, začalo být jasné, že ve skutečnosti půjde o mnohem nižší částku. Šestice zmíněných bank vydělala za loňská tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč, což bylo meziročně o 1,3 miliardy méně.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) i jeho náměstek Marek Mora proto v polovině listopadu původní predikce výrazně snížili a tvrdili, že banky státu odvedou alespoň jednotky miliard. Nakonec to ale nebyla ani jedna miliarda. Ve čtvrtek při zveřejnění výsledku hospodaření státu za loňský rok vyšlo najevo, že konečný výsledek činí 700 milionů korun.

Předseda rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard (STAN) připustil, že nízký výběr z windfall tax je pro něj zklamáním. „Zisky bank se pokrátily zejména proto, že navýšily úroky pro střadatele, což je dobrá zpráva. Není důvodu, proč bychom se měli na banky hněvat,“ řekl v České televizi. Podobně se už dříve vyjadřoval i Stanjura.

Podle analytika XTB Tomáše Cverny reflektuje nízký výběr na dani to, na co trh i některé banky již během loňska upozorňovaly. „Bankám v loňském roce klesl daňový základ pro windfall tax hlavně kvůli spotřebitelům, kteří přesouvali peníze do produktů peněžního trhu nesoucí vyšší výnos než běžné účty. Banky tomuto chování šly částečně naproti ponecháváním sazeb na vyšších úrovních, což se s prvním blížícím snížením sazeb ČNB změnilo,“ řekl Novinkám.

Původní odhad ministerstva, které počítalo s výběrem ve výši 33 miliard, je však pro Cvernu těžce pochopitelný. „Ministerstvo pravděpodobně do jisté míry počítalo s růstem inflace v roce 2023 a s tím spojenou nutností více zvýšit úrokové sazby Českou národní bankou,“ dodal.

Podle analytika společnosti Purple Trading Petra Lajska je pouhých 700 milionů překvapením, ačkoliv bylo od začátku jasné, že stát vybere málo. Jako hlavní důvod tak extrémně nízkého příjmu označil říjnové rozhodnutí ČNB. „Ta přestala komerčním bankám úročit povinné minimální rezervy v objemu stovek miliard korun. To bankám celkově snížilo zisk,“ řekl Novinkám.

Kromě již zmíněných vysokých úroků na spořících účtech pak hrálo podle něj roli i to, že banky mohly navýšit své náklady, například prostřednictvím odměn zaměstnancům.

„Nezahrnutí roku 2022 do výběru windfall tak se tak může ukazovat jako chybné, banky totiž měly čas se na mimořádný výběr daní připravit a bylo vysoce pravděpodobné, že zahraniční matky budou chtít minimalizovat náklady na mimořádnou daň. Za rok 2022 by přitom mimořádné zdanění přineslo výrazně vyšší objem peněz. Je však otázkou, zda by prošlo u Ústavního soudu,“ dodal Lajsek.

Někteří ekonomové, opozice, ale třeba i vládní Piráti už před zavedením windfall tax varovali, že banky nakonec odvedou nízké jednotky miliard, protože si pomohou daňovými optimalizacemi.

Miliardy ročně odsávají nadnárodní korporace z Česka do ciziny třeba i skrze takzvané převodní ceny, kdy svým českým firmám prodávají zboží nebo poskytují poradenství a licence třeba v oblasti informačních technologií za účelově přemrštěné ceny.

Banky loni také atakovaly rekordní výplatu dividend. Finální čísla ještě nejsou k dispozici, jen od loňského ledna do konce srpna ale podle údajů České národní banky poslaly svým zahraničním matkám skoro 76 miliard. Za celý rok 2022 to bylo jen o čtyři miliardy více.

Na mimořádných daních stát loni vybral celkem 57,6 miliardy korun. Z windfall tax inkasoval 39,1 miliardy a na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun, uvedlo MF, které v srpnové predikci odhadovalo vyšší celkový příjem z obou daní, a to 64,5 miliardy. Ještě začátkem loňského roku byl odhad mnohem vyšší, když činil celkem 100 miliard.