Článek
„Potenciální výnosy fondů jsou často přímo závislé na velikosti akciové složky, jež patří mezi investičními aktivy k dlouhodobě nejvýnosnějším,“ uvedla Iva Tučková, produktová manažerka NN Penzijní společnosti.
Jinými slovy, čím vyšší podíl akcií, tím vyšší možný výnos. „Akcie totiž mohou těžit z růstu tržeb, expanzí na nové trhy, ze zvyšování dividend. Jsou však náchylnější na změny cen kvůli změnám tržních očekávání, geopolitiky, ve výsledcích firem a tak dále. To vede k výrazným cenovým výkyvům,“ dodala Tučková. Dynamické fondy tak bývají rizikovější. Za to ale bývají lidé odměněni vyšším výnosem.
Největší podíl akcií mívají dynamické fondy, byť i mezi nimi bývají rozdíly v tom, jak je velký. „Člověk by se tedy měl dívat i na detailní složení fondu,“ doplnil finanční poradce Partners Lukáš Urbánek.
Obdobou dynamických fondů jsou nově vznikající alternativní fondy, jež také nabízejí potenciálně vyšší výnos. Využívají i méně obvyklé typy investic, například do nemovitostí, neveřejně obchodovaných společností, komodit či infrastruktury.
Pravým opakem dynamických a alternativních fondů jsou fondy konzervativní, jež investují převážně do státních dluhopisů. Jejich výhodou je stabilita, nevýhodou pak nízký výnos, který se často pohybuje pod hranicí inflace. V posledních deseti letech se napříč trhem průměrně zhodnotily o 1,13 procenta ročně, zatímco úspory v dynamických fondech narostly každý rok v průměru o 6,29 procenta, tedy téměř šestkrát tolik.
Určitým kompromisem pak bývají vyvážené fondy, které mají státní a firemní dluhopisy a akcie namixovány tak, aby více vynášely, ale současně byly úspory chráněny před většími výkyvy. Jejich průměrné roční zhodnocení bylo v posledních letech 3,72 procenta.
Záleží na délce spoření
„Primárním kritériem pro výběr strategie je délka investičního horizontu. Čím delší horizont máme, tím bychom měli zvolit dynamičtější strategii. Pro horizont do pěti let volíme konzervativní a vyváženou strategii, pro horizont nad pět let hlavně dynamickou a od deseti let sto procent v dynamickém fondu,“ radí Urbánek.
Alternativní fond se podle něj používá jako nástroj pro diverzifikaci celého portfolia. „Pokud si rezervy na penzi vytváříme pouze v doplňkovém penzijním spoření, tak alternativní fond volíme v maximálním zastoupení šedesát procent,“ dodal.
Podobný postup radí i Iva Tučková. „Obvykle se doporučuje pro dynamičtější fondy počítat s investičním horizontem kolem sedmi až deseti let. Ale i v případě delšího horizontu je dobré zvážit i další okolnosti a možné reakce na nepříznivý vývoj. Proto je skutečně dobré řídit se doporučením, které penzijní společnosti poskytují na základě vyplnění penzijního dotazníku,“ konstatovala.
Pokud se přiblíží doba odchodu do důchodu, je načase pomýšlet na konzervativnější strategii. I zákon ukládá penzijním společnostem, aby pět let před dosažením důchodového věku převedly klientům peníze do konzervativního fondu.
Samozřejmě to lze odmítnout, ale je třeba o tom penzijní společnost včas informovat. „Pokud by převod měl nastat zrovna v okamžiku, kdy jsou trhy dole, je třeba takový krok zvážit a vhodně načasovat, případně jej rozdělit do více dílčích kroků,“ upřesnila Tučková.
Pokud lidé chtějí snížit riziko ztrát, ale současně je lákají vyšší výnosy, mohou v rámci jednoho spoření své peníze rozložit. „Třeba tak, že polovinu dají do dynamického a polovinu do vyváženého fondu. I když já osobně bych lidem do čtyřiceti nebo spíše padesáti let doporučil čistě akciové portfolio,“ dodal mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček.
