Článek
„Pro lidi do 30 let by byla vyšší motivace, než kdyby začínali až potom,“ řekl místopředseda ANO Karel Havlíček, který je hlavním adeptem na post ministra průmyslu a obchodu a autorem ekonomických plánů svého hnutí.
„Do penzijního spoření chceme zapojit ještě více stát a více zaměstnavatele,“ dodal pro server Seznam Zprávy.
V konkrétních obrysech se zatím žádná ze stran, jež po říjnových volbách skládají novou vládu, nevyjádřila. Základní obrysy se ale dají vysledovat v jejich volebních programech. ANO chce umožnit penzijním fondům investice do výstavby, zvýšit daňový dopočet do dlouhodobých investičních produktů, kam patří třeba podílové fondy. A také snížit poplatky penzijním fondům. Záměr hnutí potvrdilo i po volbách.
SPD zase plánuje státní penzijní fond s pevně garantovaným výnosem jako součást dobrovolného důchodového spoření. Slibuje také vrátit státní příspěvek na penzijní spoření lidem v důchodovém věku.
„Zvýšíme přímou finanční i nepřímou daňovou podporu penzijního spoření a poskytneme ji všem občanům při jakékoli měsíční úložce od sta korun výše,“ sdělila před volbami Novinkám expertka na sociální záležitosti SPD Lucie Šafránková.
Motoristé mají v plánu dobrovolný pilíř důchodového spoření s využitím dlouhodobých investičních produktů. Měly by lidi vést k investicím do oblastí, které mají společenský přínos. „Zejména do zdravotnictví, sociální péče a infrastruktury,“ uvedl za Motoristy Boris Šťastný. Tento pilíř by měly motivovat daňové úlevy.
Nejasné parametry fondu
Naznačené záměry nejsou nové ani ojedinělé. Větší podporu penzijního spoření mladých či státní fond slibovaly před říjnovými volbami i mnohé strany z tábora vlády Petra Fialy (ODS). Například Starostové či Piráti. Zřízení státního či veřejnoprávního fondu měla dokonce Fialova vláda v programovém prohlášení. Slibovala i snížení poplatků penzijním fondům, přestože to už v prohlášení nebylo.
„Státní fond nebo jeho obdoba realizovatelný je, klíčové jsou ale detaily. Například jaká budou aktiva, tedy do čeho se bude investovat, nebo to, kdo bude fond spravovat,“ řekl hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Dodal, že tyto detaily zatím nikdo podrobně nepopsal. „Předpokládám, že podobně to narazilo i u minulé vlády,“ odhadl.
O tom, že zřízení veřejnoprávního fondu je možné, je přesvědčený i výkonný ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Upozorňuje na to, že podobné fondy v zahraničí existují. „U nás jsou ale problémy dvojího druhu. Jednak na tom nemají zájem finanční skupiny, které se točí kolem penzijního spoření. A za druhé, ministerstvo financí bylo za současného vedení spíše konzervativní,“ přidal svůj pohled na situaci.
