Článek
„Ve starších učebnicích nejen že mohou být zastaralé informace, ale liší se i didaktický přístup k výuce od toho, jak se dnes učí učit absolventi pedagogiky. Výuka tím může sama o sobě zastarávat,“ popsala Novinkám autorka analýzy Patricie Martinů z organizace EDUin.
Problém ovšem není jen stáří. V Česku totiž neexistuje žádný oficiální standard kvality učebnic. Kontrolu kvality zajišťuje tzv. schvalovací doložkové řízení. To znamená, že učebnici ještě před vydáním posuzují dva odborní recenzenti. Na základě jejich posudků pak ministerstvo udělí (nebo neudělí) učebnici oficiální označení, že je vyhovující.
Maximální délka platnosti doložky je šest let, ale je možné ji obnovovat. V praxi se tudíž běžně používají učebnice, které jejich autoři sepsali před deseti i více lety. „Jedna učebnice s aktuálně platnou, respektive obnovenou doložkou je dokonce s rokem vydání 1995 stará přes 30 let,“ popsala Martinů.
Učebnice zastarávají i proto, že jich v posledních letech vychází pomálu - v posledních pěti letech vyšlo jen 16 procent učebnic s platnou doložkou. Průměrný rok vydání je 2017.
Z budky už se netelefonuje
Zastarávání nemusí vadit u všech předmětů. „Matematika nebo fyzika jsou založené na přírodních zákonitostech, kde se toho moc nemění a jde především o podobu výuky,“ vysvětlila Martinů. Ostatně právě učebnice matematiky patří podle analýzy k nejstarším.
Horší je situace u předmětů, které pracují s historickými reáliemi a vývojem společnosti, typicky například dějepis, zeměpis nebo i čeština a občanská výchova.
V jedné z učebnic předmětu Člověk a jeho svět pro čtvrtou a pátou třídu i dnes naleznou žáci například úkol zahrnující zpěváka Radka Bangu ze skupiny Gipsy.cz, která byla populární zejména před rokem 2010, nebo Tatianu Vilhemovou, jež se už od roku 2019 jmenuje Dyková. „A nechybí ani úlohy typu popiš telefonát z budky,“ uvedla analytička.
„U nás učebnice kupujeme každých pět let, jinak jsou zastaralé, a to i fyzicky. Ve škole jsem 25 let a dnes je práce opravdu jiná, v mnoha učebnicích jsou třeba odkazy na online obsah a podobně,“ nastínila ředitelka ZŠ Raduň Dita Dragonová, proč je obměna učebních materiálů potřeba.
Analýza přesto varuje, že výměna učebnic na školách je pomalá a někde učí podle stejných materiálů i desetiletí.
Kdo platí, ten vybírá
Neaktuální učebnice mohou podle analýzy způsobit větší problémy i s nástupem nového rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání. Školy na něj mají naskočit od září 2028. Větší zaměření na kompetence žáků, které změna přinese, klade nové požadavky i na používané učebnice, které bude třeba upravit. Studie však uvádí, že k úpravám zatím ve velkém nedochází, neboť nakladatelé vyčkávají, zda nový ministr školství Robert Plaga (za ANO) ještě neprovede v RVP změny.
Až dosud platilo, že učebnice si vybírají a nakupují školy a mohou si klidně zvolit i ty bez doložky, nicméně v takovém případě na ně od státu nedostávaly peníze. A to byl podle autorů analýzy silný motivační faktor.
Nově ředitelé k jejich nákupu potřebují spolupráci svého zřizovatele, což může jejich obměnu ztěžovat. Od ledna totiž tzv. ostatní neinvestiční výdaje ve školách (ONIV), do kterých učební pomůcky patří, financují zřizovatelé. Peníze jim na to plynou skrze rozpočtové určení daní, nikoliv přímo z ministerstva školství.
„Přesunem financování ONIV na zřizovatele však stát ztrácí kontrolu nejen nad reálnou výší výdajů, ale zejména nad jejich kvalitou – nemá přehled o tom, zda školy nakupují kvalitní učebnice (ideálně s doložkou), nebo zda zřizovatelé tlačí školy k úsporám na úkor kvality vzdělávání,“ varuje studie.
Ministr Plaga již avizoval, že platby za ONIV by se mohly vrátit zpět pod státní rozpočet. Podle Martinů tento výrok dál vytváří nejistotu škol i zřizovatelů a může odrazovat od obměny učebnicového fondu.
