Ekonomové k novému poplatku za předčasné splacení hypotéky: Výhodnější podmínky i nemravný krok

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda naopak zastává jiný názor: zavedení poplatku považuje za nemravný krok.

V rámci novely zákona o spotřebitelském úvěru rozhodl kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) o zavedení poplatku za předčasné splacení hypotéky v době fixace.

Poplatek může dosahovat až dvou procent z předčasně splacené části celkové výše úvěru. Dosud se za předčasné splacení úvěru přitom hradil jen administrativní poplatek v maximální výši tisíc korun.

V době, kdy banky generují meziročně výrazně vyšší zisky a kdy spotřebitele drtí dlouhodobě vysoká inflace, se zavedení takového poplatku, jenž může dosahovat desetitisíce korun a více, jeví jako značně nepopulární rozhodnutí.

Podle Peterky to ale může být krok správným směrem, z něhož budou profitovat nejen banky, ale i samotní spotřebitelé.

„Banky totiž budou moci nastavovat příznivější podmínky v době fixace u hypotečních úvěrů, a to v podobě delší fixace a nižších úrokových sazeb. Do svých cenových kalkulací nebudou muset do takové míry započítávat riziko odchodu klienta před koncem fixace a s tím spojené náklady,“ řekl Novinkám.

Ony náklady plynou ze zajištění, což finanční instituce po celém světě dělají běžně.

„Zajišťují se o to více, čím delší je období poskytování služby, splácení apod. za předem daných podmínek. Pro účely zajištění nakupují dluhopisy, cizí měny, akcie a další aktiva, přičemž počítají s dodržením podmínek stanoveného obchodu,“ vysvětlil Peterka.

„V opačném případě, tedy při předčasném vypovězení dohodnutého obchodního vztahu, mohou a často vznikají náklady pro finanční instituci plynoucí ze zajištění. To platí i v případě předčasného splacení hypotéky,“ dodal.

Hradil má pro pohoršení části veřejnosti nad poplatkem pochopení, na celou věc ale nahlíží podobně jako Peterka.

„Pokud na českém bankovním trhu funguje konkurenční prostředí, měla by navrhovaná změna způsobit to, že riziko předčasného splacení ponesou pouze ti klienti, kteří jej skutečně využijí, zatímco ti ostatní by se měli dočkat příznivějších podmínek,“ myslí si Hradil.

České domácnosti totiž podle něj platí „pokutu“ za předčasné splacení hypotéky už nyní, a to všechny bez ohledu na to, zda se jich možnost předčasného splacení týká, či nikoliv.

„Jelikož banka nemohla předem vědět, kterých klientů se bude předčasné splacení týkat, musela se proti tomuto riziku zajišťovat plošně tím, že mírně zvýšila požadovaný úrok všem,“ vysvětlil.

Peterka připouští, že novela jde v určitém smyslu naproti bankám, kterým se tímto uleví od některých nákladů na zajištění. V důsledku změn také klienti už nebudou se svými úvěry tak snadno přecházet mezi jednotlivými bankami podle toho, která nabídne výhodnější úrok, což je ostatně i cíl ministerstva financí.

Na druhé straně však podotkl, že původní nabídka by měla být za stávajících podmínek lepší. „Záležet ale bude na tom, jak se k situaci banky postaví. Nelze zaručit, že tato novela bude mít z pohledu klientů bank šťastný konec. Prostor pro něj ale vidím,“ řekl.

Opačně na poplatek nahlíží Kovanda, který vládní návrh označil za omyl. Kromě ekonomické stránky věci je podle něj třeba brát v potaz i morální a společenský rozměr.

„Pokuta za předčasné splacení hypotéky je vskutku nemravná, protože klienti jsou vlastně penalizováni za to, že se chovají zodpovědně a svědomitě a že včas platí své dluhy,“ uvedl ve svém komentáři.

„V dnešní době, kdy se neustále připomíná, jak je Česká republika dušena dluhy, exekucemi atp., by přece politici měli spíš ty, kteří své dluhy platí včas, dávat za vzor, podporovat je a vyzdvihovat, a ne je ještě penalizovat,“ dodal Kovanda.

Podle Hradila ale lze na stejnou věc pohlížet také optikou bank. „Banka počítala s tím, že bude mít výnosy z úvěrové smlouvy a předčasným splacením o ně nečekaně přichází. V žádném případě netvrdím, že by zákon měl zvýhodňovat jednu nebo druhou stranu. Jen si nejsem jistý, zda je celý problém takto jasně černobílý,“ konstatoval.

Samotné banky vnímají novelu pozitivně, a to hlavně díky tomu, že výklad zákona je přesnější.

„Chceme, aby se situace vyjasnila – klient i banka mají přesně vědět, za jakých podmínek je možné úvěr předčasně splatit –, v současnosti je možné si zákon vykládat různými způsoby,“ odpověděl na dotaz Novinek mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Některé banky si současný zákon interpretovaly jinak a kromě administrativního poplatku si za předčasné ukončení úvěru účtovaly více peněz. Česká národní banka to však považovala za neoprávněné zpoplatňování klientů a udělila jim za to několik pokut.

Týkalo se to například UniCredit Bank, jež v lednu dostala pokutu ve výši 10 milionů korun za to, že skoro 1500 klientům nesnížila úrokové náklady o celkem 42,37 milionu korun.

„Legislativní změnu, kterou vláda schválila, vnímáme pozitivně, neboť upřesněním znění zákona budou odstraněny nejednoznačné výklady,“ poskytl Novinkám krátké vyjádření mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.