Čínská ekonomika v problémech. A není jich málo

Posledních 30 let čínská ekonomika vzkvétala a stala se druhou největší na světě, přičemž podle odborníků měla v budoucnu předčit i první USA. Nyní už to tak jistojistě nevypadá.

„Před několika lety bylo těžké si představit, že by Čína rychle nepředstihla USA a nestala se největší světovou ekonomikou. Nyní bude tento geopolitický okamžik téměř jistě zpožděn a je možné si představit scénáře, kdy se to vůbec nestane,“ řekl hlavní ekonom Bloomberg Economics Tom Orlik.

Bloomberg Economics předpovídá, že do roku 2030 růst čínské ekonomiky zpomalí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je méně než polovina průměru v letech před vypuknutím koronavirové pandemie v roce 2020. Ostatně v případě odečtení efektu nízké srovnávací základny z loňského roku se bude i letošní rok blížit růstu jen kolem tří procent HDP.

Důvodů pro nižší růst HDP je hned několik. Ve zkratce by se dalo říct, že podniky hlásí nižší tržby, a tak více propouštějí, kvůli čemuž lidé zase méně utrácí, což mj. negativně ovlivňuje realitní sektor, kde došlo k masivnímu převisu nabídky nad poptávkou.

Propad na nemovitostním trhu, který tvoří až 30 procent čínské ekonomiky, započal v roce 2020. Tehdy se vláda snažila řešit finanční rizika na realitním trhu, které vznikly kvůli silně zadluženým developerům (např. Evergrande), což nakonec vedlo ke stlačení cen nemovitostí a následnému krachu řady slabších společností. Mnoho developerů nedokončilo stavby domů, za které už dostalo zaplaceno, což některé lidi přimělo k bojkotu a hypotéky přestali splácet.

Nastal tak obrat v dosavadní zvyklosti: do té doby mnoho Číňanů považovalo vlastnění nemovitosti za vstupenku do střední třídy, byla to pro ně zkrátka spolehlivá investice a úložiště bohatství. Teď ale bublina praskla.

Ani pokles cen nemovitostí nepřitahuje nové kupce potřebné k oživení trhu. Banky loni poskytly domácnostem nejmenší objem dlouhodobých úvěrů za téměř deset let a objem úvěrů se v prvních pěti měsících letošního roku snížil o dalších 13 procent. To jednoznačně poukazuje na to, že si čím dál méně lidí bere nové hypotéky.

Neblaze na tom je také zahraniční obchod. Zatímco během koronavirové pandemie jely čínské továrny na maximum, aby uspokojily poptávku z USA a Evropy, tak v posledních měsících export značně upadl.

Svého vrcholu vývoz dosáhl v prosinci 2021, kdy vygeneroval 340 miliard dolarů (téměř 7,5 bilionu Kč), letos v květnu to bylo o 60 miliard dolarů méně. Odhady tvrdí, že export bude klesat dál, a to kvůli vysokým úrokovým sazbám v USA a Evropě.

Slábnoucí dynamika růstu navíc přispívá k tomu, že čínská spotřebitelská inflace je ve srovnání se zbytkem světa velice nízká. V červnu její meziroční míra dosáhla rovných nula procent. Výkupní ceny továren už se dokonce dostaly do deflace, takže podniky mají nižší příjmy na splácení svých dluhů.

Čínská centrální banka se snaží situaci řešit, a tak v červnu snížila úrokové sazby. Vládní kabinet diskutuje o nových podpůrných opatřeních, jako například další uvolnění omezení v oblasti nemovitostí, daňové úlevy pro spotřebitele, větší investice do infrastruktury a pobídky pro výrobce, zejména v sektoru špičkových technologií.

Dalším znepokojivým znamením v čínské ekonomice je nezaměstnanost mladých lidí od 16 do 24 let. Ta v červnu v městských oblastech přesáhla 21 procent, a je tak čtyřikrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti v zemi.

Vysoký nárůst této nelichotivé statistiky způsobilo například to, že spousta absolventů vysokých škol má vystudovaný jiný obor, než nabízí trh práce, uvedl server BBC. Mladí lidé se také setkávají s tím, že nabízené platy jsou až o pětinu nižší než před třemi roky.

Úřady navíc varují, že nezaměstnanost této skupiny obyvatel bude růst i v dalších měsících a vrcholu by mohla dosáhnout v srpnu.

Hlavním strukturálním problémem čínské ekonomiky je obrovské zadlužení. V posledních dekádách rostl HDP země především díky rozsáhlému budování infrastruktury a rozvoji na již zmíněném realitním trhu. Během tohoto období však došlo také k mnoha špatným investicím – stavělo se i tam, kde to nebylo potřeba, a nepřemýšlelo se nad tím, zda na daném místě bude nová infrastruktura skutečně využita. Teď se ukazuje, že není, napsal před nedávnem server Business Insider.

Jedním z mnoha příkladů budiž město Zunyi s 6,6 miliony obyvateli. V roce 2014 tam vyrostlo druhé letiště za 208 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč), dnes však obsluhuje jen pár komerčních letů. Pravidelné lety tam nejsou, a tak po terminálech často chodí jen bezpečnostní stráž a uklízečky a obchody zejí prázdnotou, napsal Bloomberg.

Finanční prostředky na podobné projekty po celé zemi pocházely z takzvaných nástrojů pro financování místních vlád (LGFV) neboli investičních společností vlastněných místními samosprávami, které projekty financovaly na dluh.

Ten začal postupně bobtnat až podle Mezinárodního měnového fondu dosáhl koncem loňského roku celkově 66 bilionů jüanů (více než 201 bilionů Kč), přičemž jen od roku 2019, tedy za pouhé tři roky během pandemie covidu-19, došlo k nárůstu o 26 bilionů jüanů.

Nyní jsou místní samosprávy, zejména chudší provincie, pod velkým finančním tlakem. Ve financování se totiž spoléhaly na prodej pozemků developerům, tento zdroj příjmů ale nyní v důsledku krize na trhu s nemovitostmi vyschl.

Zůstává otázkou, kdy se díky snižování úrokových sazeb a dalším podpůrným opatřením, jako je například zrušení omezení nákupu více nemovitostí, situace začne měnit k lepšímu. Masivní převis nabídky nad poptávkou však znamená, že bude chvíli trvat, než se jakýkoliv stimul promítne do skutečné bytové výstavby, pokud k tomu vůbec dojde, upozornil Bloomberg.