Hlavní obsah

Vnitřní zadluženost Číny dosáhla astronomických 8 bilionů dolarů

Vnitřní vládní dluh Číny neúprosně roste, varují ekonomičtí experti s tím, že zadluženost dosahuje až osmi bilionů dolarů (201,77 bilionu Kč). Upozornil na to v pondělí server Business Insider. Dluh se nahromadil z takzvaných nástrojů pro financování místních vlád (LGFV) neboli investičních společností vlastněných místními samosprávami, které na dluh platily za infrastrukturní projekty.

Foto: Reuters

Čínský prezident Si Ťin-pching

Článek

Současnou dluhovou krizi v Číně zhoršuje více faktorů zároveň: trh s nemovitostmi se hroutí, juan je vůči dolaru na desetiletém minimu, USA razantně omezily export čipů do země a ekonomiku navíc citelně zasáhly covidové lockdowny spojené s politikou nulové tolerance.

Ještě větší problém ale představují dluhopisy vydané prostřednictvím LGFV, u kterých hrozí nesplácení, což je další hrozbou pro prezidenta Si Ťin-pchinga na jeho cestě k bezprecedentnímu třetímu funkčnímu období, uvedl Business Insider.

O tom, zda Si Ťin-pching svou funkci obhájí, se rozhoduje na 20. celostátním kongresu Komunistické strany Číny, který začal v neděli.

Volný pád realitního trhu

Výstavbu bytových domů nebo třeba i zábavních parků v Číně dlouhá léta spolehlivě financovaly právě LGFV. Před dvěma lety ale začal Peking nemovitostní trh zpomalovat a úroveň dluhu začala narůstat.

V posledním roce je pak trh s nemovitostmi ve volném pádu. Místním vládám vysychají příjmy od developerů, kteří značně omezili nákupy pozemků. Nižší příjmy tak snižují schopnost vlád obsluhovat svůj dluh.

Neschopnost splácet dluh se zatím objevila jen vzácně v některých vnitrozemských provinciích, uvedl Tianlei Huang, výzkumný pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.

Varuje však, že případy mohou začít přibývat. „S nulovou covidovou tolerancí a pokračující majetkovou krizí by se to mohlo rozšířit do více lokalit,“ citoval Huanga Business Insider.

Socialismus čínského střihu by měl expandovat, vyzval prezident Si Ťin-pching

Zahraniční

Peking zatím pomoc místním vládám se splácením dluhů nenabídl, podle hlavního ekonoma společnosti S&P Global Market Intelligence Yatinga Xu je ale vládní intervence kvůli ochraně širší ekonomiky pravděpodobná.

„Aby se předešlo poškození celkového ekonomického oživení, je podle našeho názoru stále velmi pravděpodobné, že vláda zasáhne, aby podpořila strategicky důležité státní společnosti a zabránila selhání, které by vyvolalo lokální finanční stresové události,“ řekl Yating Xu.

Státní rozpočet Číny

  • Příjmy veřejných financí Číny za rok 2019 dosáhly v přepočtu 4,45 bilionu dolarů (111,75 bilionu Kč), zatímco na výdaje šlo 5,38 bilionu dolarů (135,17 bilionu Kč).
  • Tento rok má podle agentury Bloomberg dosáhnout dluh Číny až 275 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Odklad zveřejnění dat o HDP

V pondělí čínský statistický úřad bez bližšího vysvětlení odložil na úterý plánované zveřejnění ekonomických dat včetně HDP za třetí čtvrtletí. Stalo se tak právě uprostřed již zmíněného konání sněmu komunistické strany, který se koná jednou za pět let.

Agentura Reuters s odkazem na zástupce vedoucího Národní komise pro rozvoj a reformy Zhao Chenxina uvedla, že čínská ekonomika vykázala ve třetím kvartálu výrazný vzestup.

Zaměstnanost podle Chenxina zůstala stabilní a inflace vzrostla jen mírně v kontrastu s růstem na globální úrovni.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám