Článek
Peking tak reaguje na eskalující konflikt v Perském zálivu, který narušuje přísun ropy z produkčně významného regionu, shrnul Bloomberg.
S pěti největšími rafinérskými skupinami jednali podle několika lidí obeznámených se situací zástupci čínské Národní komise pro rozvoj a reformy, což je hlavní regulační úřad. Čínské pohonné hmoty odebírají především další asijské státy v čele se Singapurem a Malajsií.
Hormuzský průliv, který leží mezi Perským a Ománským zálivem, je po útoku americko-izraelských sil prakticky uzavřený. Přitom se jím denně přepravovalo okolo 13 milionů barelů ropy denně, což je zhruba 31 procent všech námořních ropných toků. Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea dohromady odebíraly téměř 70 procent těchto dodávek.
Peking navíc nakupoval 80 až 90 procent íránského vývozu ropy, tedy přibližně 1,7 milionu barelů denně. Jeden barel je přibližně 159 litrů.
Útok na Írán
Izrael a USA zahájily 28. února 2026 preventivní údery na Írán. Během nich byla zabita řada vysokých íránských představitelů, zemřel také vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán v odvetě útočí raketami a drony nejen na Izrael, ale i na ostatní arabské země, ve kterých jsou americké základny. Novinky sledují veškeré dění v on-line reportáži.