Článek
Spojené státy trvají na tom, že Írán nebude nikdy vlastnit jadernou zbraň. Teherán opakovaně tvrdí, že o takový arzenál neusiluje a že jeho nukleární program je výhradně mírový.
Jeden z bodů dokumentu se věnuje i znovuotevření Hormuzského průlivu na 60 dnů bez dalších tranzitních poplatků, přičemž íránská strana se zavazuje přijmout nezbytná technická a bezpečnostní opatření k zajištění bezpečnosti plavby, včetně odstranění min a námořních překážek podle dohodnutých opatření. Budoucí řešení plavby úžinou dokument nezmiňuje. Dokument budoucí poplatky výslovně nevylučuje, píše agentura Bloomberg.
Spojené státy po podpisu dohody přistoupí k prominutí, nikoliv k zrušení některých rozsáhlých sankcí vůči Íránu. Americké ministerstvo financí bude vydávat výjimky pro vývoz íránské ropy, ropných produktů a derivátů a všech souvisejících služeb, včetně bankovních transakcí, pojištění, dopravy atd.
USA a Írán se zavazují vyjednat a dosáhnout konečné dohody do maximálně 60 dnů. Poté, co bude tato dohoda uzavřena, Spojené státy se zavazují společně s regionálními partnery vypracovat plán obnovy a ekonomického rozvoje Íránu. Na to by bylo vyčleněno 300 miliard dolarů. Mechanismus uskutečnění tohoto plánu se stane součástí konečné dohody.
Írán bude také moci prodávat svou ropu hned po podpisu protokolu, uvádí CNN.
Memorandum má být formálně podepsáno v pátek ve Švýcarsku. Íránské ministerstvo zahraničí podle agentury AP navrhuje, aby ho podepsali prezidenti Donald Trump a Masúd Pezeškján. Agentura připomíná, že takový podpisový ceremoniál by představoval významný krok pro obě země, kdy diplomatické vztahy v roce 1980 přerušily kvůli krizi rukojmích na americké ambasádě v Teheránu.
Pezeškján se stal prezidentem s příslibem usilovat o lepší vztahy se Západem. Nicméně je po masovém zabíjení protestujících v Íránu v lednu a během války odsunut na vedlejší kolej, protože kontrolu nad zemí převzaly Íránské revoluční gardy, píše Bloomberg.
