Článek
Od konce roku 2015 se ceny bytů a domů zvýšily v průměru o 86 procent. V Praze přijde metr čtvereční na více než 151 tisíc korun. Budou byty a domy nominálně pořád zdražovat takovým tempem? Kde je strop?
Ceny ve velkých městech v dohledné době pořád porostou. Hlavním důvodem je inflace. Enormní a skokový růst cen materiálů ve stavebnictví by se ale měl už ustálit, protože stavební firmy a developeři v takové dynamice zdražování jen těžko mohou fungovat.
Ceny se ale nevrátí na nižší úroveň. Ten skok už zůstane. A i to je jeden z důvodů, proč nemovitosti nejspíš zlevňovat nebudou.
A nemůže růst cen bytů a domů přibrzdit postupné zdražování hypoték, které stojí méně, než činí oficiální inflace?
Přibrzdit tempo růstu cen nemovitostí postupné zdražení hypoték může, ale ne zvrátit. Nepochyboval bych o tom, že nemovitosti budou zdražovat v dohledné době setrvale. I v menších městech alespoň nominálně o inflaci.
V ekonomice je hodně úspor, a nehodnoťme teď jejich rozložení. Každopádně lidé tyto peníze někam chtějí uložit, aby se udržela jejich hodnota. A nemovitosti jsou jednou z nejbezpečnějších cest. To, co pořídíte dnes, bude za deset patnáct let v nominálním vyjádření o padesát, sto procent dražší.
A co půda jako investice? A teď nemyslím to, že koupíte za pár desítek korun za metr pole a na obci prosadíte změnu na stavební pozemek, jenž se prodá za tisíce korun metr. Má smysl peníze uložit do pozemku, když nenese nájem?
Máme klienty, velmi úspěšné podnikatele v nemovitostech, kteří v Praze koupili pozemky a očekávají zhodnocení za patnáct let.
Nezastavěných pozemků je čím dál tím méně. Výnos ale z toho přijde, až když se na pozemku staví, když je zasíťován.
Investice do pozemku, kde není spekulace na změnu územního plánu, ale je to na dlouhodobou držbu a čekání na růst jeho hodnoty, má smysl spíše jako dlouhodobé uchování hodnoty peněz. Spíše je to tedy vhodné při koupi z vlastních prostředků než z úvěru, kde musíte platit úroky, zatímco vám investice průběžně nic nenese.
U bytu je kromě jeho ceny jako takové výnos průběžný, nese nájem. My se na to díváme tak, že i třeba výnos jedno procento ročně z bytu v časech, kdy se ekonomice nedaří, jako třeba kolem roku 2008, je dobrý.
Pořád se mluví o tom, že se staví ve městech málo a poptávku to nedokáže uspokojit. Ale pomalu na každém rohu narážím na staveniště…
Pořád je to málo. Je to zajímavé, protože počet obyvatel v ČR nepřibývá. Věřím ale tomu, že trh situaci ustálí. Těžko ale lze uspokojit očekávání některých, že hned po vysoké škole si půjdou všichni koupit byt v centru. Prstence příměstského bydlení například kolem hlavního města se proto zvětšují až na padesát kilometrů. Dříve si mladé rodiny za městem pořizovaly domky, dnes i byty.
Třeba ve Strančicích za Prahou jsme před dvěma lety financovali výstavbu bytového domu s 35 byty, kde byt 2+kk, 60 m2 vyšel na 3,5 milionu korun. V Praze by stál téměř dvojnásobek. A dnes se díváme na projekty, které jsou ještě dále.
Je ovšem nutno dodat, že ne všechny nápady developerského typu jsou financovatelné. Každou lokalitu je třeba individuálně posoudit – kdo to koupí, za jakou reálnou cenu, za jak dlouho, jaké je tam v současnosti zázemí. Ne všechna místa jsou pro dojíždění vhodná.
Nepřijde vám, že novou bytovou výstavbu kolem měst limituje právě nedostatečná dopravní infrastruktura? Například ve Středočeském kraji, ať už jde o silnice, nebo železnici.
Dopravní infrastruktura je rozhodně jedním z klíčových parametrů pro danou lokalitu. Zlepšení dopravy by jistě přispělo k uspokojení velké poptávky po bytech.
Neobáváte se případných politických zásahů do trhu, jako třeba regulovaný nájem, vyšší zdaňování investičních bytů nebo i omezování výstavby nových rodinných domů, jak o tom debatovali například v Hamburku?
Investoři to vnímají jako rizika, ale nemyslím si, že v Česku mají takové nápady šanci.