Článek
Rozhodovat o tom, kdo vládne nejen na úrovni města, ale i státu, nyní mohou jen lidé starší osmnácti let. To však podle některých opozičních poslanců neodráží aktuální společenský vývoj.
„Šestnáctiletí jsou už teď informačně mnohem gramotnější než řada lidí s volebním právem. Mohou pracovat, mohou odvádět daně, ale nemohou rozhodovat o tom, co je jim nejbližší,“ řekl předkladatel návrhu předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Návrh podpořil například dětský ombudsman Martin Beneš. Mladí lidé se podle něj cítí nevyslyšeni a posunutí věkové hranice by mohlo značně pomoci. „Mladiství se s rozhodnutím, které spolupomáhali vytvářet, lépe ztotožňují. A to je podle mě důvod tento návrh podpořit a volební právo mladistvým dát,“ řekl.
Podle odborníků z oblasti psychologie je většina šestnáctiletých na výkon volebního práva už připravena. „Na druhou stranu u nich lze očekávat v průměru menší stabilitu politických postojů a méně jasnou politickou identitu, tedy ujasněnost vlastních politických preferencí a hodnot. Je ovšem důležité zdůraznit, že zde existují podstatné individuální rozdíly. Z tohoto důvodu se jen obtížně stanovuje univerzální věková hranice politické zralosti,“ vysvětlil vedoucí institutu pro psychologický výzkum Masarykovy univerzity v Brně Jan Šerek.
Podpora v opozici
Návrh našel zastání i u dalších stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Podpořili ho Piráti a Starostové. ODS a KDU-ČSL zatím váhají. Podle nich musí schválení návrhu ještě předcházet odborná diskuse.
„Podle výsledků studentských voleb by někdo mohl očekávat, že to budeme prioritně tlačit. Když je ale drtivá většina systémových věcí nastavena od 18 let, tak je otázkou, zda dělat zrovna pro volby takovou nesystémovou výjimku,“ uvedl místopředseda sněmovního klubu ODS Jiří Havránek.
Věkem 18 let, což je podle něj obecně přijímaná hranice, při které člověk dosahuje zralosti, argumentuje i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO): „Jakékoliv smlouvy a jednání mohou zavazovat třetí osoby, až když je uzavře osoba zletilá, tedy 18letá.“
Vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů se k návrhu postavil odmítavě. Ve svém stanovisku vláda dále uvádí, že osoby mladší 18 let jsou většinou stále ještě žáky středních škol a učilišť a lze je považovat za skupinu zvláště zranitelnou, pokud jde o jejich možné ovlivňování.
„Pro nás to přináší metodickou komplikaci. Na změnu čísílka a dalších externalit ve volebním procesu musíme reagovat v rámci tisku hlasovacích lístků, ty dva nové ročníky znamenají zvýšení nákladů na tisk hlasovacích lístků a jejich distribuci. Na to je potřeba pamatovat,“ uvedl ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Tomáš Jírovec.
Novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí je nyní v prvním čtení ve Sněmovně. Pokud by prošla, vztahovala by se na komunální volby až v roce 2030. Počet občanů oprávněných volit by se rozšířil o zhruba 200 tisíc.
Podobná praxe již funguje v zahraničí. Pro komunální volby používá hranici 16 let většina spolkových zemí v Německu. Ve všech volbách pak nezletilým umožňuje hlasovat Rakousko nebo Malta.
