Článek
„Příliš dlouho byla důvěra veřejnosti v naši demokracii poškozována a důvěra v naše instituce klesala. Podnikáme kroky k odstranění překážek bránících ve volební účasti, které zajistí, že více lidí bude mít možnost zapojit se do britské demokracie… a plníme svůj závazek z manifestu dát šestnáctiletým právo volit,“ oznámila místopředsedkyně vlády Angela Raynerová podle webu listu The Independent.
Změna bude vyžadovat schválení parlamentem, ale není pravděpodobné, že by neprošla vzhledem k labouristické většině.
Britská vláda přitom argumentuje tím, že lidé ve věku 16 a 17 let už nyní v Británii často pracují, platí daně, nebo v některých případech dokonce slouží v armádě. Někteří politici z řad konzervativní opozice přitom vládním labouristům vyčítají, že se touto změnou snaží „zmanipulovat“ výsledek budoucích voleb.
Jen minimum zemí přitom dosud uzákonilo volební právo od 16 let. Vedle zmíněného Skotska a Walesu a dalších britských území (jako ostrovy Man a Guernsey) šlo o Rakousko, Brazílii, Nikaraguu, Ekvádor, Etiopii a Kubu, podotýká The Independent.
Anketa
Neměli bychom mít právo volit, míní polovina mladých
Zdá se přitom, že snížením věkové hranice u volebního práva si paradoxně nejsou příliš jistí ani mladí Britové, kterých se změna bezprostředně týká. Z aktuálního průzkumu britské televizní sítě ITV mezi respondenty ve věku 16 a 17 let vyplynulo, že 49 procent z nich si nemyslí, že by takto mladí lidé měli mít možnost volit.
Volební reforma představená Starmerovou vládou zahrnuje i několik dalších změn. Jako průkaz totožnosti by tak napříště volební komise měly uznávat i bankovní karty či průkazy vojenských veteránů vydané v Británii.
Nové změny mají rovněž přinést důslednější dohled nad financováním politických stran tak, aby je nemohly sponzorovat zahraniční dárci prostřednictvím „fiktivních společností“.