Opatření k záchraně veřejných financí. Tisková konference vlády

Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček má obsahovat 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.

Vláda chce reformami reagovat na fakt, že Česko několik let hospodaří s deficitními rozpočty a rychle se zadlužuje. Výdaje v posledních letech každý rok překračují příjmy o několik stovek miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) několikrát zopakoval, že cílem koalice je snížit strukturální schodek nejméně o 70 miliard korun. Odpovídá to asi jednomu procentu hrubého domácího produktu (HDP).

Potřeba bude ale při úsporách či z nových příjmů získat vyšší sumu, aby se pokryly i nové výdaje, a to třeba na platy učitelů či na obranu. Strukturální deficit představuje nesoulad v nastavení příjmů a výdajů. Loni dosahoval 2,6 procenta HDP. Podle ekonomů je tento stav dlouhodobě neudržitelný.

Stanjura už dříve uvedl, že by chtěl snižovat státní dotace za desítky miliard. Navrhoval sloučení dvou snížených sazeb DPH i přesun některých položek mezi sazbami. Jednalo se o rušení daňových výjimek.

Podobně také podle expertů není v nynější podobě udržitelný ani důchodový systém. Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří asi 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně.

Návrh proto počítá třeba s dřívější penzí pro náročné profese a s pozdější než dosud pro ostatní. Důchody by měly růst pomaleji. Nové penze by mohly být také nižší, při jejich stanovení by se zohlednila menší část výdělku.

Zvednout by se mohly odvody živnostníkům a víc by mohli začít platit i dohodáři. Za dobu péče by se důchod mohl počítat z celostátní průměrné mzdy. Manželé by mohli mít společný základ pro výpočet penze.