Těsně před volbami tlačí Černochová miliardové armádní zakázky

Pod vedením Černochové ministerstvo obrany prakticky ustoupilo od klasických výběrových řízení, kde soutěž zpravidla srazí cenu a přinese lepší podmínky. Většina velkých nákupů se dnes odehrává buď přes mezivládní dohody, nebo na základě studií proveditelnosti připravených státními podniky, jež často vedou lidé dosazení bez konkurzu.

Vláda ve středu schválila dvě takové zakázky. První z nich se týká nákupu vozidel Supacat pro 601. skupinu speciálních sil. Cena za jeden kus, který svým vzhledem připomíná spíše lehký náklaďák bez střechy, vychází na 118 milionů korun, celkově na 2,132 miliardy korun.

Kritici upozorňují nejen na vysokou cenu, ale i na samotnou historii zakázky. Ta se táhne více než deset let, přičemž nový směr nabrala až po roce 2021, kdy na ministerstvo přišla Černochová a jako svoji pravou ruku si zvolila Františka Šulce. Stal se prvním náměstkem.

Už tehdy redakce Novinek upozorňovala na možné střety zájmů Šulce, který byl před nástupem na obranu úzce podnikatelsky spjat se zastoupením Supacatu v Česku firmou LPP. Šulc veškeré pochybnosti odmítl. Podle dobře informovaného zdroje redakce se Černochová realizaci této zakázky dlouho obávala a její schvalování přichází až nyní, a to na poslední chvíli před volbami.

Druhou zakázkou je nákup tanků Leopard 2A8. V tomto případě ministerstvo ani nevyužilo studii proveditelnosti, která by mohla hodnotit více možností a nabídek. Argumentuje pouze výhodností společného nákupu s Německem. Kritici ovšem upozorňují, že podpis smlouvy by mohl bez problémů počkat několik týdnů.

Otázek je však více. Spolu s nákupem tanků vláda projednává i smlouvu za 1,23 miliardy korun pro německou společnost KNDS. Ta má zajistit, jak interní dokumenty uvádějí, integraci národních specifik, dodávku munice pro vojskové zkoušky, vybudování softwarové integrační laboratoře či školení. Není ale jasné, proč se má znovu testovat munice, která už byla prověřena v Německu, a co přesně představují ona „národní specifika.“

Nabízí se proto otázka, zda takzvaný společný nákup není způsobem, jak obejít otevřené výběrové řízení, které by mohlo přinést více možností výběru techniky, lepší cenu i větší zapojení českého průmyslu.

Největší slabinou celé transakce však podle expertů je, že stejně jako u jiných nákupů Černochové ministerstvo pořizuje tanky bez smluvně zajištěného servisu a dodávek náhradních dílů. Přitom zkušenosti s Leopardy 2A4, které už česká armáda má, ukazují, že náklady na servis se mohou blížit samotné ceně techniky. Po podpisu kupní smlouvy se navíc vyjednávací pozice ministerstva oslabí na minimum a česká strana bude odkázána na podmínky, které si výrobce nadiktuje.

Obě zakázky dohromady představují výdaje v řádu desítek miliard korun a budou mít dlouhodobý dopad na českou armádu. Tanky navíc mají být pravděpodobně financovány půjčkou z fondů EU se splatností na desítky let. Kritici upozorňují, že tlak ministryně na jejich schválení těsně před volbami vyvolává oprávněné pochybnosti.