Článek
Zaznamenávají neziskové organizace zvýšené počty žádostí syrských uprchlíků o pomoc?
Jejich počty stoupají významně. V České republice nezůstávají, ale tranzitují a snaží se dostat do Německa, protože tam mají většinu svých příbuzných nebo známých. Většinou přespí jednu dvě noci na hlavním nádraží a stává se, že jsou z Německa vraceni a potřebují tuto pomoc opakovaně.
Lidé vstupující do ČR musí mít víza a ta oni nemají. Zároveň tady ale ani nechtějí zůstávat
Jak se dostávají do České republiky?
Vstupují přes hranice Slovenska. V případě, že je tady někdo identifikuje a chce legitimovat, tak v předchozích týdnech putovali do detencí a tam zhruba 14 dní čekali. Poté je vyšoupli za plot, velmi často bez výjezdního příkazu, někdy i s ním. Mají 30 dní na to, aby opustili Českou republiku.
Takže pokračovali a pokračují v cestě do Německa, kde mají možnost dostat nějaký typ pobytu v rámci sloučení rodiny. Když se jim dostat do Německa napoprvé nepodaří, tak o to usilují opakovaně.
Andrea Krchová
Jakou pomoc od neziskovek potřebují?
Primárně jídlo a možnost setrvat na hlavním nádraží, kde jim navazují spoje. Iniciativa Hlavák žádala také o pokrývky a pláštěnky, protože noci se ochlazují, je deštivo. V parku před hlavním nádražím to postupně přestává být snesitelné.
Také potřebují lékařskou pomoc. Velmi často se stává, že z detenčních zařízení na cestu nastupují v ne úplně dobrém zdravotním stavu.
Nejde o žádný typ humanitární krize ani nic podobného
Jak vnímáte aktuální situaci na hlavním nádraží v Praze?
Nejde tam o žádný typ humanitární krize ani nic podobného. Významně horší situaci jsme zažívali v holešovické tržnici u uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli žádat o humanitární dávku. Tam byla situace horší, a přesto to humanitární krize nebyla.
Okolnosti na hlavním nádraží jsou komplikované z jiného důvodu. Ti lidé vstupují na území ČR nelegálně, ale je to proto, že nejsou otevřené bezpečné hranice k žádosti o mezinárodní ochranu.
Jak situaci řeší česká vláda, potažmo ministerstvo vnitra?
Soustředí se na bezpečnost a legalitu, jak na straně veřejnosti, tak uprchlíků.
Vláda nemá moc možností než vytvořit humanitární podporu pro lidi, kteří jsou v tranzitu. Máme Dublinský systém (právní předpis EU definující žádosti cizinců o mezinárodní ochranu). Lidé vstupující do České republiky musí mít víza a ta oni nemají. Zároveň tady ale ani nechtějí zůstávat.
Počet migrantů na slovensko-české hranici roste, většinou chtějí do Německa
Takže pomoc má směrovat do akutních potřeb?
Nepochybně. Možná to vyplyne i ze zkušeností s Ukrajinou a bude potřeba udělat nějaký prostor, kde uprchlíci budou moci aspoň jednu noc přespat. Ale obávám se, že právě to stát nemůže nabízet a musí se do toho zapojit lidskoprávní organizace.
Zvládají to neziskové organizace?
Zatím ano. Třeba Iniciativa Hlavák má dobrovolnickou kapacitu, ale chybí nám hmotná a finanční podpora. Snažíme se uprchlíky, stejně jako další organizace všemožně podporovat, jenže jídla a další materiální pomoci je potřeba mnohem víc, než zatím máme k dispozici.