Stanjura připouští změny v balíčku

„Nemám to napočítané, jestli jich bude pět nebo jedenáct, nebo tři. Některé změny tam budou, objem snížení deficitu zůstane stejný,“ řekl Stanjura. Sdílnější být nechtěl. Jednání o změnách podle něj finišují a koalice je chce tento týden uzavřít.

Místopředseda STAN Jan Lacina řekl MF Dnes, že se hnutí podařilo „v zásadě“ prosadit ponechání příjmu daně z nemovitosti jako stoprocentního příjmu obcí a měst nebo přesunutí tištěných novin do snížené sazby DPH stejně jako u časopisů.

Poslanec ODS Marek Benda ale v neděli v televizi Prima zpochybnil, že by šlo o hotovou věc. Lacinu kritizoval za to, že mluví do médií dříve, než je dohoda o změnách dokončená. „Řeklo se, že když se něco vykecá, tak to nebude,“ prohlásil Benda.

Na dotaz, zda tedy Lacinou avizované změny zůstanou u ledu, Benda odvětil: „To uvidíme.“ Připustil však, že je logické ponechat výnosy daně z nemovitostí obcím. Zato se má změnit celkové rozpočtové určení daní, aby obce více přispěly chřadnoucímu státnímu rozpočtu.

Nižší daň na kojeneckou vodu je jedním z návrhů, které se snaží prosadit lidovci. Podle původního návrhu by měla být ve snížené sazbě DPH pouze voda kohoutková. „Chtěli bychom, aby se to týkalo také minerální a léčivé vody. Do snížené sazby bychom chtěli prosadit také menstruační potřeby,“ sdělila Právu pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová.

Dále Piráti stejně jako lidovci usilují o změnu v rozdělování výnosů obcím z daně z hazardních her, například u takzvaných technických her. „Namístě je rovněž přehodnotit rušení školkovného,“ doplnila Richterová.

Debatuje se i o výši nově zaváděné spotřební daně na elektronické cigarety. Pirátům se zdá příliš vysoká vzhledem k tomu, že elektronické cigarety mají být méně škodlivé pro zdraví než ty klasické. V tom mají podporu STAN, který navrhuje poloviční zdanění. To znamená, že by daň u jednoho balení nečinila zhruba deset, nýbrž pět korun.

V pondělí se kvůli balíčku, který zvyšuje daňovou zátěž zaměstnanců, firem i podnikatelů a ruší některé daňové výjimky, ještě sejde tripartita, kde jsou vedle ministrů i zástupci podnikatelských svazů a odborů. Ti chtějí s vládou jednat třeba o zdanění zaměstnaneckých benefitů či úpravě práce na dohodu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU- ČSL) nedávno připustil kompromisní úpravu v obou těchto bodech.

Sněmovna bude o balíčku jednat opět v září. Má pomoci zlepšit saldo státního rozpočtu příští rok až o 97,7 miliardy korun. Společně s přespříštím rokem má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů, kabinet ho chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Samotný návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun.

Vláda zatím nekonkretizovala úspory, zejména avizované škrty v dotacích a dalších výdajích, které mají přinést další desítky miliard korun.

Koalici za návrhy v oblastí daní kritizuje opozice. „Jde o čistokrevný daňový balíček, který přináší proinflační zvyšování daní,“ prohlásila šéfka poslaneckého klubu ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová.

Opoziční ANO i SPD chystají řadu pozměňovacích návrhů. „Především požadujeme, aby se žádné daně nezvyšovaly. Zvýšení nepřímých daní je opatření, které vyvolá růst cen příslušného zboží a služeb i jejich substitutů. Příliš vysoké nepřímé daně vedou k poklesu poptávky a jejímu přesměrování jinam,“ sdělila Právu poslankyně SPD Lucie Šafránková.

Vidět je to podle ní třeba u potravin či cigaret, kdy Češi jezdí toto zboží ve velkém nakupovat především do Polska, kde je levnější, ale i do jiných zemí. To vede k propadu domácí spotřeby, tržeb i výběru daní.

Podle exprezidenta Miloše Zemana nedává žádný smysl prostřednictvím balíčku zavádět šedesát, často rozpočtově marginálních opatření. K ozdravení veřejných financí by postačila dvě, prohlásil minulý týden v televizi CNN Prima News.

Až 200 miliard, což podle něj odpovídá každoročnímu strukturálnímu deficitu veřejných financí, by mohlo přinést obnovení vyššího zdanění příjmů, jaké bylo za superhrubé mzdy, a zrušení slevy na poplatníka.

Vláda sice některé daňové výjimky ruší, podle Zemana jsou ale z hlediska rozpočtu „naprosto nepatrné“.