Spor o účast spolků ve stavebním řízení. Ekologové se bouří

„Chcete, aby váš oblíbený strom, park či hřiště zůstaly, nebo aby mohl přijít developer a na jejich místě stavět? Účast veřejnosti ve stavebním řízení požadují stovky občanů, kteří napsali poslancům. Vládou předložená verze nepočítá s účastí veřejnosti při povolování staveb, které mají dopady na životní prostředí,“ upozorňují.

Až do konce roku 2017 se mohly spolky, jejichž smyslem je ochrana přírody, podle zákona o ochraně přírody účastnit stavebních řízení, jež by se mohla okolní krajiny dotknout. Novela platná od roku 2018 tento okruh řízení zúžila pouze na ta, v nichž lze identifikovat možnost vážného dotčení ochrany přírody a krajiny.

Vláda Petra Fialy (ODS) podmínky dané zákonem o jednotném environmentálním stanovisku (JES), které má za hlavní cíl sloučit povolení všech úřadů a proces zrychlit, ještě zpřísnila.

„Návrh zákona povede k tomu, že orgány ochrany přírody již v souvislosti s povolováním staveb nepovedou žádné ,řízení‘ podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Všechny otázky životního prostředí totiž bude příslušný orgán posuzovat ve zjednodušeném interním postupu bez účasti kohokoli,“ vysvětlil Právu odborník na ekologické a správní právo Petr Svoboda.

Účast ekologů v řízení si nepřeje ministerstvo dopravy. „Veřejnost se může vyjádřit v tzv. zjišťovacím řízení u všech staveb, a proto pokládáme za právně i fakticky nadbytečné zvát veřejnost ke stavbám bez EIA (posuzování vlivů na životní prostředí),“ řekl Právu jeho mluvčí Filip Medelský.

Připomněl, že část klíčových dopravních staveb musí disponovat plnohodnotnou EIA, do níž se veřejnost i spolky zapojují. „Cílem je najít řešení, které nezastaví procesy povolování staveb a více nezkomplikuje povolovací procesy u důležitých staveb, jakými jsou například silniční obchvaty nebo stavby na železnici,“ dodal.

Veřejnost by měla právo účastnit se pouze územního řízení podle stavebního zákona, ale jen v případě, že jde o velký záměr, který podléhá EIA. To se týká například dálnic, obytných komplexů o výměře alespoň pěti hektarů atd. Takových staveb je podle Svobody ale jen několik procent. „Takže typicky stavby obytného komplexu o ploše 4,9 hektaru se veřejnost účastnit nemůže. Pro vaši představu, ročně v Praze podléhá procesu EIA jen několik staveb (ne více než pět ročně),“ dodal Svoboda.

Ministerstvo životního prostředí se chystá námitky ekologů částečně vyslyšet. „MŽP připravilo pozměňovací návrhy k zákonu o JES a souvisejícímu tzv. změnovému zákonu, které umožní účast veřejnosti v řízeních, v nichž je rozhodováno o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, a/nebo o povolení výjimky ze zákazů na ochranu památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,“ napsala Právu mluvčí Lucie Ješátková.

Materiál podporuje i pirátská poslankyně Klára Kocmanová. „Pokud by se účast veřejnosti úplně vyškrtla, případné porušení zákonů na ochranu životního prostředí by se mohlo řešit až soudně. To se nedá považovat za zjednodušení. A co víc – případná škoda na přírodě by se již stala,“ napsala Právu.

Původní přání spolků však návrh nesplní, podle Petry Kolínské ze Zeleného kruhu požadují úpravu, tak aby se mohly účastnit řízení u všech staveb, které mohou mít vliv na přírodu. „Právo na příznivé životní prostředí je zaručeno Listinou základních práv a svobod a podle občanského zákoníku patří k základním právům každého člověka,“ připomíná v otevřeném dopise.