V českých obchodech je již možné vracet PET lahve a plechovky. Zákazníci za ně dostanou slevu na nákup

Na český trh se každý rok dostane 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. Většina z nich končí na skládkách, ve spalovnách nebo znečisťuje prostředí v přírodě.

Ve 13 zemích v Evropě je zálohování PET lahví a plechovek běžnou součástí každodenního života, Česko na svůj další krok směrem k cirkulární ekonomice stále čeká.

I proto se obchodní skupina Schwarz, jejíž součástí jsou řetězce Lidl a Kaufland, rozhodla zavést pilotní projekty v některých svých prodejnách.

Pilotní projekt zpětného odběru PET lahví a plechovek bude v prvních šesti prodejnách v provozu na neomezenou dobu. Oba řetězce zároveň do budoucna počítají s postupným rozšiřováním testování i do ostatních měst.

Za vrácené obaly obdrží lidé slevové kupony na různé sortimentní skupiny, jež budou moci následně uplatnit při svém nákupu.

Jednorázové PET nebo hliníkové obaly ve čtvrtek začaly přijímat výkupní automaty v prodejnách Kaufland v Praze – Michli, Šternberku a v Olomouci-Neředíně.

„Jak ukazuje praxe ze zahraničí, dobře nastavený systém zálohování chrání nejen životní prostředí před odpadky, ale efektivně zpracovává odpadovou surovinu k dalšímu užití. Tento společný projekt má za cíl dát zákazníkům možnost si systém zpětného odběru PET lahví a plechovek vyzkoušet před jeho samotným spuštěním v budoucnu v České republice,“ uvádí tisková mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl.

Lidl zapojil své provozovny ve Lhotecké ulici v Praze, ve Folmavské ulici v Plzni a v Trnkově ulici v Brně.

„Spuštěním pilotního projektu jsme vyslyšeli poptávku ze strany našich zákazníků a české společnosti, která už roky volá po zavedení zálohového systému na jednorázové nápojové obaly. Dle našich předpokladů společně dokážeme nashromáždit tisíce nápojových obalů měsíčně na jednu prodejnu,“ vysvětluje tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.

„My vítáme, že se obchodníci takto připravují na zavedení systému záloh. Ty pilotní projekty fungovaly i v jiných evropských zemích, kde se zálohuje. Tyto projekty mohou pomoci najít zkušenost, která pomůže ten trh nastavit především tak, že bude komfortní pro spotřebitele,“ sdělila Novinkám tisková mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová.

Podle Tomáše Mylera ze společnosti Lidl stály úpravy jejich tří prodejen kvůli příjmu plastových a hliníkových lahví v řádech stovek tisíc korun.

Zavedení systému v celé zemi ale bude stát podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy 5 miliard korun. Počítá se s nákupem nových strojů i se stavebními úpravami. Provoz si ročně vyžádá další jednu miliardu korun.

Velkou část ale plánují obchody financovat z nevybraných záloh i z prodeje PET lahví. „Část těch nákladů by mohl pokrýt i stát z Evropských fondů, protože nakonec je to investice do zlepšování životního prostředí,“ přiznal Prouza.

„Díky těmto pilotům si navíc odzkoušíme, jak to skutečně vypadá v reálném provozu, jak budou fungovat automaty, jak se budou chovat lidé,“ pokračoval.

„Vyzkoušíme si, jak jim vůbec vysvětlit, že poté, co je třicet let učíme sešlapávat petky a plechovky, tak jim najednou musíme říct, aby na ně nešlapali a donesli je v původním stavu. Ta změna myšlení vždycky dlouho trvá,“ doplnil Prouza.

V České republice nyní ministerstvo životního prostředí připravuje návrh zákona o zálohách, který by měl zakotvit využití dnešního odpadu jako cenného surovinového zdroje do právního řádu a legislativně umožnit plošné zálohování PET lahví, plechovek i dalších typů obalů.

Podle náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) chce ministerstvo životního prostředí návrh zákona předložit vládě do konce letošního roku.

Jako nejdřívější termín zavedení systému vracení PET lahví a plechovek v celém tuzemsku vidí Hladík rok 2025 nebo 2026. Technicky to prý dříve než v polovině roku 2025 není možné.

Diskuse s obcemi, městy, kraji a ostatními partnery chce ministerstvo životního prostředí začít letos v dubnu.

„Jako zásadní vnímám otevřený přístup celé společnosti a snahu dělat aktivní krok v cíleném nakládání s odpady domácností. Ministerstvo připraví návrh tak, aby všichni účastníci stávajícího systému našli svou roli a zároveň abychom postupně snižovali znečištění životního prostředí,“ uvedl náměstek životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.

Dodal, že je před ministerstvem velká výzva. „Podle dat z roku 2020 jsme v celkové recyklaci obalových odpadů na desátém místě, stejné úrovně jako my dosahuje třeba Německo i s jeho zálohovým systémem. V recyklaci plastových obalů jsme na dvanácté příčce a míra sběru plastových lahví byla podle posledních dat 80 %,“ řekl Hladík.

„Důležitý je i návrh Evropské komise o obalech a obalovém odpadu. Ten říká, že pokud země v roce 2026 nesplní minimálně devadesátiprocentní sběr nápojových odpadů, tak musí zavést systém záloh,“ vysvětlila Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.

Slovenská čísla říkají, že odhozené PET lahve a plechovky z přírody zmizely. V roce 2021 tvořily PET lahve 21 procent odhozeného odpadu, plechovky 18 procent. Na podzim roku 2022 to kleslo na 5 a 4 procenta a potvrzují to i další země.

„V Norsku fakt potvrdila i studie o úspoře energie. „Když budeme recyklovat, tak jedna ta lahev skrývá potenciál ušetření energie až jedné kWh, plechovka polovinu. To znamená, že kdybychom měli systém, který umí vysbírat 90 procent obalových odpadů, tak bychom ročně mohli ušetřit energii, kterou bychom mohli vytápět elektřinou město ve velikosti Brna,“ dodala Havligerová.