Poslanci prořečnili rekordních celkem 85 dní. Okamura s Babišem hned dvanáct

Data, která analyzoval projekt Hlídač státu, ukazují, že doba, kterou poslanci strávili řečněním, se od roku 2010 setrvale prodlužuje.

Zatímco ve volebním období 2013 až 2017, kdy zemi vedl kabinet sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky, zákonodárci prohovořili přes 65 dnů, v dalším volebním období (2017 až 2021) za vlády premiéra Babiše to bylo již o devět dnů déle.

Na bezmála 85 dnů projevů se Sněmovna dostala nyní, kdy zemi vládl kabinet premiéra Petra Fialy (ODS).

Jak neefektivně poslanci nakládají s časem, dokladuje délka projevů, které na plénu zazněly před zahájením schůzí.

„Jen projevy v úvodu schůzí, tedy ještě před schválením reálného programu jednání, zabraly v součtu více než 36 dní,“ konstatovala ředitelka Hlídače státu Lenka Stryalová.

Výmluvný je i výčet řečníků. Přes šest dnů života strávil řečněním na plénu a často nepokrytými obstrukcemi předseda SPD Tomio Okamura. Zhruba stejně tolik dnů nesouvisle promlouval k poslancům i předseda ANO Andrej Babiš, který přitom v minulosti opovržlivě označoval půdu Sněmovny za žvanírnu.

Až s odstupem za svým stranickým šéfem následují další poslanci ANO. Alena Schillerová, Karel Havlíček, Patrik Nacher ani Aleš Juchelka však nehovořili ani tři dny.

Hegemonii ANO a SPD narušuje dvojice Pirátů Jakub Michálek a Olga Richterová a jediný zástupce čtyřleté vládní koalice, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). První desítku pak uzavírá místopředseda SPD Radim Fiala.

Sněmovní stenozáznamy mapuje automatizovaný systém, který počítá počet slov v jednotlivých projevech a výsledky přepočítává na čas při rychlosti 120 slov za minutu.