Článek
Podnět BIS k možnému zahájení vyšetřování zaslal kvůli údajnému poškozování "ekonomických zájmů českého státu a všech občanů ČR".
Inflace uměle vyvolaná postupem ČNB podle senátora znehodnotila vklady občanů a zvýšila ceny prakticky všech výrobků a služeb v ČR. Vyslovil podezření, že při devalvaci "bylo spolupracováno s některými obchodníky se zahraničními měnami a ve spolupráci s některými vývozci z ČR, kteří se snaží dosáhnout vyšších zisků na úkor poškození ekonomických zájmů většiny podnikatelů a občanů, kteří jsou odkázáni na dovozy do ČR".
Mluvčí BIS Jiří Šubert řekl, že žádost, úkol nebo požadavek, aby se služba něčím zpravodajsky zabývala, může zadat pouze vláda a prezident. Kdokoliv se ale může na BIS obrátit s upozorněním nebo poznatkem. "Poděkujeme, ale jako zpravodajská služba už nemůžeme pisateli sdělit, jaké případné konkrétní kroky v reakci na jeho sdělení podnikáme," dodal mluvčí.
BIS by měla prověřit kontakty ČNB s bankami
Podle Drymla není dlouhodobě možné, aby ČNB udržela cenu koruny vůči euru na takové výši, kterou si uměle určila. "Může docházet ke stále se zvyšující inflaci, na které bude profitovat pouze ČNB a některé komerční banky," uvedl Dryml. BIS by podle něj měla prověřit kontakty vedoucích představitelů ČNB s představiteli komerčních bank působících v ČR, které prý profitují na nestandardních postupech ČNB a znehodnocování vkladů občanů.
ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Uvedla, že kurz chce držet poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace.
Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Ti oba mimo jiné uvedli, že deflace české ekonomice nehrozí. Zásah ČNB naopak podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.
