Hlavní obsah

Senát odmítl nahradit známky v první a druhé třídě slovním hodnocením

2:36
2:36

Poslechněte si tento článek

Aktualizováno

Senát odmítl nahradit známkování výsledků vzdělávání žáků první a druhé třídy slovním hodnocením. Ve středu rovněž doporučil zrušit navrhovaný zákaz opakování první třídy v novele, která má především omezit odklady zahájení povinné školní docházky. Poslanecký návrh tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Zatím není jisté, kdy se k ní poslanci s ohledem na opoziční propírání bitcoinové kauzy v dolní parlamentní komoře dostanou.

Foto: Petr Horník, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Nejúpornější debaty se točily právě kolem zrušení známek. „Podle všech didaktických studií je jednoznačné, že známkování šesti a sedmiletých dětí nepřináší žádná pozitiva. Buď všem dáme jedničky, a pak jde o pustou formalitu, nebo děti dostanou špatnou známku, a to je významný stresový faktor,“ uvedl první místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).

„Se Slovenskem patříme k jen čtyřem evropským zemím, které známkování umožnují,“ zdůraznil.

Stál však proti přesile. „Komu slouží známka u takto malých dětí? No rodičům, ne dětem. Myslím, že nařizovat slovní hodnocení plošně je prostě špatné,“ uvedl Michael Canov (STAN). Návrh na vyřazení slovního hodnocení ze zákona podpořil i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Známkování žáků prvních dvou tříd by podle poslanecké novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu. Změna by měla podle spoluautora předlohy Pavla Klímy (TOP 09) pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.

Senát rovněž z novely doporučil odstranit pasáž, podle níž by žáci zpravidla nemohli první třídy opakovat a měli by postoupit do druhého ročníku bez ohledu na prospěch. Postavil se také proti záměru zavádět asistenty pedagoga ve třídách s více než 15 žáky.

Odklad školní docházky, který se podle navrhovatele, poslance Pavla Klímy (TOP 09), týká ročně 20 tisíc dětí, by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Možný by byl tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce.

Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli. Senátoři ANO v čele s jejich předsedkyní Janou Mračkovou Vildumetzovou ale prosadili, aby doporučení o odkladu mohli dávat kliničtí logopedové. Změny v posuzování odkladů by měly platit od letošního září, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám