Hlavní obsah

Secesní sály hlavního nádraží opravili do stavu před 120 lety. Stálo to 304 milionů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V secesní Fantově budově pražského hlavního nádraží restaurátoři dokončili opravu historických sálů. Správa železnic do díla investovala 304 milionů korun, obnoven je sloupový i hlavní sál Josefa Fanty se státním znakem z roku 1918, chodby, fasáda.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Zrekonstruované prostory historické Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze. Na snímku je sloupový sál.

Článek

Správa železnic podle ministra Martina Kupky (ODS) ukázala, že je schopna rekonstruovat a že hlavní nádraží nechápe jen jako dopravní uzel. Docílila podle něho rovnováhy mezi památkovou hodnotou a životem nádraží. „Jeden český básník napsal, že se pořád vracíme domů, a k tomu nám slouží hlavní nádraží,“ řekl ministr.

Nejen koleje a troleje

„Dokázali jsme, že neumíme jen koleje a troleje, ale že si umíme něčeho vážit,“ uvedl šéf Správy železnic Jiří Svoboda. Správa železnic podle Svobody nyní hledá nájemce nové kavárny. O provozu všech opravených prostor chce mít jasno do konce pololetí příštího roku. Ve sloupovém sále se podle Kupky nabízí vznik lounge, čekárny, pro mezinárodní cestující.

Obnova severní části interiérů Fantovy budovy je podle šéfa Národního technického muzea Karla Ksandra příkladem, jak má fungovat dohled památkové péče nad restaurováním. „Netváří se to, jako by to bylo namalované včera,“ zhodnotil provedení Ksandr. Připomněl také, že Fantova budova měla namále za třetí říše, protože její šéfarchitekt Albert Speer prohlásil, „že něco tak ošklivého, jako je tato secese, v životě neviděl“.

Odstranili fíkové listy

Pro veřejnost by se měly komentované prohlídky konat od nového roku. Podle průvodkyně Terezie Krejbychové ze Správy železnic se rekonstrukce vrátila ke stavu, jaký navrhl Fanta, například jde o mozaiky čtyř ročních období z roku 1903. Fíkový list byl také odstraněn ze soch atlantů sochaře Stanislava Suchardy, který musel nahé mužské postavy zakrýt při vzniku nádraží kvůli tehdejším protestům veřejnosti.

Kupka rovněž zmínil kritizovaný výsledek architektonické soutěže Nový Hlavák. Vítězný tým se podle něho s vysokou dřevěnou střechou patrně inspiroval v sálech Fantovy budovy.

Dánští architekti se dle něj snažili vstoupit do diskusí prvkem, který Praha dosud nemá. „Volat pět dnů po vyhlášení výsledků architektonické soutěže po její revizi, to nepokládám za šťastné,“ řekl Kupka. Doplnil, že řadu momentů návrhu je podle jeho soudu třeba vyřešit, například „tu neklimatizovanou část“.

Na Prahu nevídané. Hlavní nádraží promění dřevěná střešní konstrukce

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám