Článek
Jenže hned několik z nich mu dalo košem, takže z debaty nic nezbylo. Předsedové stran oslovení Právem ve čtvrtek argumentovali jednoduše: Proč bychom měli výsledek sledovat v ČT, a ne společně se svými kandidáty ve stranických štábech?
Sčítat hlasy sice začnou okrskové volební komise hned v sobotu po 14. hodině, kdy se volební místnosti uzavřou, výsledky však budou oznámeny až v neděli po 23. hodině, kdy skončí hlasování v Itálii.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Moravcovo pozvání jako první odmítl lídr KSČM Vojtěch Filip: „Řekl jsem mu, že nepřijedu, protože po jedenácté hodině normální lidé, kteří ráno vstávají do práce, pořad stejně nebudou sledovat. A pro koho bych měl výsledky hodnotit? Pro kameramany?“
Připojil se i premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. „Na volební výsledky budu čekat − tak jako pokaždé − v Lidovém domě, společně se soc. dem. kandidáty do EP,“ řekl Právu.
Bělobrádek a Schwarzenberg by do televize šli
Podobná reakce přišla od ministra financí a lídra ANO Andreje Babiše. „Radši budu sledovat výsledky s našimi kandidáty a naším týmem než se dozvědět výsledek v televizi,“ podotkl.
Návrh se nesetkal s úspěchem ani u opoziční ODS. „Chci sledovat volby s lidmi z ODS a neumím si představit, že by to mohlo být jinak,“ sdělil Právu šéf občanských demokratů Petr Fiala.
Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek uvedl, že by do televize šel, nebýt toho, že předsedové ostatních partají začali pořad bojkotovat. „Vzhledem k tomu, že jsem se dozvěděl, že to čtyři předsedové odmítli, tak nedává žádný smysl tam chodit,“ řekl.
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg původně do televize jít chtěl. Ale rozmyslel si to. „Nepůjdu tam, nechci tam sedět sám,“ sdělil Právu.
Volební místnosti otevřou ve 14.00 hod.
Mluvčí ČT Alžběta Plívová Právu řekla, že předsedové stran byli pozváni do volebního studia, to poběží i bez jejich účasti. „Zda naše pozvání přijmou, je samozřejmě na jejich rozhodnutí,“ uvedla.
Úderem páteční 14. hodiny se otevřou volební místnosti. Obyvatelé ČR budou mít možnost až do soboty vybírat svých 21 europoslanců v 751členném Evropském parlamentu. Na výběr mají z 857 lidí.
Šéfové stran, lídři kandidátek, ale třeba i prezident Miloš Zeman již oznámili, že k urnám půjdou ve svých volebních obvodech hned týž den. Na výsledky budou netrpělivě čekat všichni − jak parlamentní strany, tak ty menší – jako zelení, piráti či svobodní, kteří letos vycítili šanci urvat mandát.
V Bruselu byly pouze ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL
Babišovci chtějí s výsledky eurovoleb svázat rozhodování o českém eurokomisaři. Sociální demokracie se pokusí potvrdit pozici hlavní vládní strany a ubránit se nájezdu ANO.
TOP 09 hraje o to, zda se jí podaří pokořit euroskeptickou náladu ve společnosti a uspěje se svou proevropskou kampaní proti ODS, která ji zaměřila na odpor proti euru. Úsvit zase zjistí, nakolik na Čechy zabrala kampaň namířená proti cizincům a imigrantům.
Dosud v Bruselu byly zastoupeny jen čtyři strany − ČSSD, ODS, komunisté a lidovci. Jenže průzkumy naznačily, že by se do EP mohlo dostat i osm partají, a ČR by tak mohla být zastoupena v každé parlamentní frakci, tedy vlastně stranickém klubu.
Zájem zatím malý
Otázka je, nakolik by taková názorová pestrost měla dopad na vliv českých europoslanců ve frakcích, které jsou klíčové při nastolování programu jednání v EP, a zda by se jejich hlas neztratil.
Eurovolby občany tradičně netáhnou. Účast v roce 2004 a 2009 byla 28procentní. To, že zájem o eurovolby mezi lidmi není velký, naznačil i příklad z pražské Nemocnice Na Bulovce. „Zájem o volby v nemocnici projevili pouze tři pacienti,“ sdělila ředitelka Andrea Vrbovská.
Loni přitom do Sněmovny odvolilo na Bulovce 98 lidí, ve druhém kole prezidentských voleb 131 pacientů.
Nadšení pro eurovolby není ani v ostatních nemocnicích: Na Homolce se přihlásil jeden pacient a ve Všeobecné fakultní nemocnici dvacet.
