Článek
Prezident tvrdí, že NATO musí reagovat adekvátně. „A to včetně vojenské reakce. Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělali chybu a překročili přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné,“ řekl Pavel v České televizi.
Letouny je podle něj možné sestřelovat. „Narušení vzdušného prostoru je důvodem k aktivaci obranných mechanismů a tedy sestřelení takového letounu. A to by určitě nechtěl nikdo na naší straně ani na té ruské,“ řekl Pavel.
„Rusko se bude chovat tak, jak mu dovolíme,“ dodal český prezident.
Naposledy ruské stroje narušily v pátek vzdušný prostor Estonska. Tři ruské stíhačky MiG-31 tam setrvaly 12 minut a vyprovodit je musely hlídkové letouny NATO. Estonsko kvůli tomu požádalo NATO o konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy.
Za další příklad moskevské provokace a eskalace označilo incident ministerstvo zahraničí. „Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost,“ dodal Černínský palác.
Ruské ministerstvo obrany následně v reakci uvedlo, že k narušení hranic nedošlo.
Polsko v pátek oznámilo, že ruské stíhačky porušily „bezpečnou zónu“ polské plošiny v Baltu, aniž by ale narušily státní hranici.
Před pár dny několik ruských dronů zamířilo nad polské území.
Článek 4 Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty) se v případě ohrožení používá jako první krok k tomu, aby se situace řešila společně mezi členy NATO. Např. Turecko ho několikrát vyvolalo kvůli situaci na svých hranicích se Sýrií.
Článek umožňuje kterémukoli členskému státu NATO svolat konzultace, pokud se cítí ohrožený nebo pokud má dojem, že je ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.
Neznamená to ještě vojenskou reakci, jako aktivace článku 5, ale spíše politickou konzultaci mezi všemi členy.
