Článek
„Záležitost Pražského hradu mi leží velmi na srdci. Nabude-li to vážných obrysů, tak určitě neřeknu, že s tím nechci mít nic společného, naopak,“ řekl Právu Pleskot s tím, že to vnímá i jako určitou službu.
S novým prezidentem podle architektových slov hodnotově souznějí, čímž si vysvětluje i zájem Pavlova týmu o jeho práci. Veřejně Pleskot například kritizoval zavírání Hradu za působení prezidentů Václava Klause nebo Miloše Zemana. „Prohlašoval jsem veřejně, že je to hanebnost, a myslím si, že by měl Pražský hrad sloužit všem a měl by se otevírat,“ dodal.
Třeba areál Jeleního příkopu, za jehož podobou stojí právě Pleskot, se lidem zpřístupnil jen při zvláštních příležitostech. Jinak byl kvůli opravám zavřený.
Jelení příkop je opět otevřen pro veřejnost
Představu o tom, která zanedbaná místa v areálu Hradu by se mohla lépe využít, architekt už má, konkrétní ale nebyl. Podotkl také, že na Hradě není v současnosti nikdo, kdo by se o tamní architekturu naplno staral.
Pavel k budoucí spolupráci řekl: „Předběžná debata o proměnách Pražského hradu proběhla a jsem moc rád, že pan architekt Pleskot vůli spolupracovat má. O konkrétních projektech jsme se zatím bavili jen velice obecně, jeden se týká právě areálu Pražského hradu.“
Rád by během svého pětiletého mandátu podpořil i „některé odvážnější architektonické projekty“, jak řekl pro Radiožurnál. Česká republika má podle něj světu co nabídnout, ať už jde o uznávané odborníky, nebo unikátní stavby.
Změnil Jelení příkop či vítkovický areál
Architekt Pleskot by chtěl, aby se Hrad stal místem setkávání a kulatých stolů. „Aby Pražský hrad nebyl sídlem monarchy nebo sídlem spiklenecké skupiny, tak jako to bylo v poslední době,“ dodal.
Uvažuje o zapojení určitých částí do veřejného prostoru tak, aby „prostor vzbuzoval zájem do něj vstoupit, něco tam za určitých podmínek vykonávat“.
Architekt původem z Písku patří k předním tvářím české architektonické scény. Spojován je často s transformací průmyslových objektů v Ostravě, zejména v oblasti Dolních Vítkovic, kterým dal nový život a moderní využití.
Podílel se na nevšedních proměnách rodinných domů a vil v Praze nebo v Litomyšli, kde rekonstruoval mimo jiné i zámecký pivovar. V rodném Písku navrhl neobvykle zalomenou lávku připomínající dva protínající se šípy přes řeku Otavu.
Začátkem tisíciletí spolupracoval s prezidentem Václavem Havlem, na což vzpomíná jako na období otevírání a spojování. To vidí i u Pavla. Je také autorem rekonstrukce Jeleního příkopu na Pražském hradě, včetně propojení jeho horní a dolní části tunelem pod Prašným mostem.
Jeho rukopis nese i malá kaple v Poslanecké sněmovně, otevřená před sedmi lety. Vznikla ve Šternberském paláci z bývalé šatny.
Architekt ustoupil od betonu na Závisti
