Hlavní obsah

Odmítnutí Istanbulské úmluvy by Česko poškodilo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poslanci a senátoři, kteří chtějí zabránit ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva, neříkají „B“, jež s tím bude spojeno. A to ten fakt, že krok Česko poškodí v očích zahraničních spojenců, mimo jiné také v OSN, v němž usilujeme o pozici nestálého člena Rady bezpečnosti, shodují se odborníci.

Foto: Vláda ČR

Zmocněnkyně pro lidská práv Klára Šimáčková Laurenčíková

Článek

„Česká republika je dlouhodobě mnoha mezinárodními lidskoprávními institucemi vyzývána, aby ratifikovala úmluvu proti násilí na ženách, stejně jako to už udělala celá řada evropských zemích před námi. Ve chvíli, kdy váháme, jak se k úmluvě postavit, tak ztrácíme na mezinárodním poli důvěryhodnost,“ řekla zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Už kvůli tomu prý často nejsme autentickým partnerem v oblasti politiky lidských práv. Dopad by to pak mohlo mít i v OSN, v níž Česko usiluje o pozici nestálého člena Rady bezpečnosti v letech 2032 a 2033. „Začátkem tohoto roku jsem vedla českou delegaci na půdě OSN v Ženevě, kde se každé čtyři roky členské státy zpovídají z toho, jak naplňují své lidskoprávní závazky, a právě ratifikace úmluvy bylo jedno z nejčastějších doporučení, které bylo vůči České republice vznášeno,“ poznamenala Laurenčíková.

Že by náš případný nesouhlas s úmluvou o prevenci a potírání násilí na ženách mohl mít vážný dopad v zahraničí, si myslí i politolog Josef Mlejnek. „Ale jak velký, to nevím. Politici by měli říci, jak moc je pro nás to případné odmítnutí důležité a zda jsme ochotni za to nést následky,“ míní Mlejnek.

Advokát o Istanbulské úmluvě: Jde o všechny oběti násilí. Tedy i o muže

Domácí

Podle něj si úmluvu vzali někteří zákonodárci jako rukojmí a šíří o ní mýty. „Části voličů už vsugerovali, že je úmluva zlo,“ poznamenal. Situaci přirovnal k vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na adresu OSN.

„Plácne na sociální síti X, že bychom měli vystoupit z OSN a rozpoutá debatu o tom, že je OSN ohavná. Vybuduje si pro svůj názor sice domácí podporu, ale na mezinárodním poli přitom ohrožuje miliardy korun pro Česko, protože některé ropné země nám kvůli tomu nebudou chtít prodat ropu,“ varoval Mlejnek. „Když chce demokratický politik razit ideově silné postoje, měl by voličům říci, jaké následky to ponese, že na tom můžeme i tratit,“ uzavřel.

I lidskoprávní právník Lukáš Bartoň varuje, že odmítnutí ratifikace úmluvy by obraz Česka v zahraničí jednoznačně poškodilo. „Už teď je nám vyčítáno, že jsme úmluvu neratifikovali. Diplomaticky se to řeší a komplikuje to České republice pozici ve vyjednávání o čemkoliv dalším,“ upozornil.

Části voličů už politici vsugerovali,že je úmluva zlo
Josef Mlejnek, politolog

Kromě toho vysílá nesouhlas špatný signál i obětem násilí. „Působí to tak, že českým zákonodárcům osudy obětí násilí nepřipadají zase tak důležité,“ myslí si Bartoň.

Shodí ji Senát?

Proti úmluvě, kterou už ratifikovalo 37 evropských zemí, se ozývají hlasy napříč Parlamentem, 29. listopadu měl o ní hlasovat Senát, ale nakonec bude projednána až v půlce ledna. Pokud se ji odpůrcům podaří shodit, Sněmovna už ji na stůl ani nedostane. „Doufám, že diskuse bude o argumentech,“ řekl k tomu Právu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Ani případné odmítnutí úmluvy však podle Laurenčíkové neznamená zcela definitivní konec. „Můžeme to zkusit za rok nebo i v dalším volebním období. Ale rozhodně to není dobrý vzkaz vůči obětem nebo službám, které potřebují ratifikaci pro svůj stabilnější rozvoj,“ řekla Novinkám a Právu.

V Senátu se zformovali odpůrci úmluvy napříč stranami. Tvrdí, že úmluva diskriminuje muže a je nadbytečná, neboť český právní řád oběti násilí chrání již dostatečně. S tím však Laurenčíková nesouhlasí. „K řadě lidí zasažených násilím se odborná pomoc dostává pozdě. V některých částech republiky nemáme pomoc dostupnou skoro vůbec,“ řekla.

Její slova potvrdila i zástupkyně ředitelky neziskovky Rosa Zdena Prokopová. „Chybí utajené specializované azylové domy pro oběti domácího násilí, krizová pomoc s nonstop službou, specializovaná pomoc pro oběti sexuálního násilí. Bohužel je ročně v České republice zavražděno několik desítek žen v důsledku domácího násilí,“ uvedla Prokopová.

Den před původním termínem hlasováním Senátu, tedy 28. listopadu, uspořádala v parlamentu výstavu Tichých svědkyň, příběhy žen, které byly zavražděny často v důsledku násilí. Z dat policie je patrné, že drtivou většinu obětí násilí tvoří ženy. „Ale úmluva konkrétně zmiňuje, že veškerá opatření na pomoc obětem se samozřejmě budou týkat plošně všech zranitelných skupin, nediskriminuje žádnou skupinu,“ poznamenala Laurenčíková.

Výstava: Sexualizace a objektifikace žen očima sedmi umělkyň

Kultura

Reklama

Výběr článků

Načítám