Článek
Soud verdikt dočasně zpřístupnil na úřední desce. Z rozsudku vyplývá, že kapacity škol v lokalitě jsou sice důležitým aspektem, ale nikoliv jediným. Ministerstvo by mělo zohledňovat také právo na alternativu ve vzdělávání, vůli samospráv nebo zájem rodičů.
„NSS neříká, že ministerstvo je povinno zapsat do rejstříku každou takovou základní školu, jejíž systém výuky není v lokalitě zastoupen. Nemůže však tento aspekt při svém hodnocení zcela pominout,“ stojí v rozsudku.
Starší spor se školou ve Frýdku-Místku
Soud se problematikou zápisu nestátních škol do rejstříku zabýval na základě staršího sporu, který s ministerstvem vedla ScioŠkola Frýdek-Místek. Ministerstvo ji zprvu v roce 2017 do rejstříku odmítlo zapsat s vysvětlením, že základní školy fungující v okruhu osmi kilometrů mají dostatek volných kapacit.
I přes zamítnutí MŠMT bojuje škola za svůj vznik
Frýdecko-místecká ScioŠkola už v mezičase dosáhla zápisu do rejstříku a zahájila provoz. Rozsudek NSS ale nad rámec konkrétního sporu formuluje obecnější principy. Varuje před takovým výkladem zákona či krajských vzdělávacích záměrů, který by de facto zablokoval vznik nových nestátních škol.
Soud poukázal na to, že obce mají povinnost zajistit dostatek míst ve spádových státních školách.
„Jestliže by tedy mělo zřízení nové nestátní školy záležet jen na kapacitách stávajících škol v blízkém okolí, v důsledku by to mohlo vést k tomu, že správní orgány nepovolí zřídit novou nestátní školu nikdy, neboť kapacity těch státních musejí být vždy dostatečné,“ píše se v rozsudku.
V konkrétním projednávaném případě mělo ministerstvo školství vzít v potaz odlišnou vzdělávací koncepci nové školy oproti těm ostatním, podporu samosprávy a zájem rodičů.
Do soukromých ZŠ chodí oproti roku 2015 dvojnásobek dětí. Roste i zájem o domácí vzdělávání
Dětské skupiny by mohly zdražit, navrhuje MPSV
