Hlavní obsah

Prodejce potravin z Prahy uspěl u Nejvyššího soudu. Ten otevřel cestu k odškodnému za covidová opatření

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

U Nejvyššího soudu našel zastání majitel obchodu s tabákem a potravinami z Prahy, který musel kvůli vládním covidovým opatřením nejprve omezit a pak zcela zavřít svůj provoz. Tvrdil, že podle krizového zákona stát odpovídá za vzniklou škodu, u nižších soudů sice neuspěl, ale jeho dovolání vyslyšel senát Nejvyššího soudu v čele s Pavlem Simonem s tím, že podnikatel by měl mít nárok na satisfakci.

Foto: Petr Horník, Právo

Někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula a bývalý premiér Andrej Babiš.

Článek

Podnikatel se domáhal škody přesahující milion korun vyčíslené jako ušlý zisk v období od konce října 2020 do konce února 2021. 

Ve své žalobě tvrdil, že podle krizového zákona stát odpovídá za škodu vzniklou v důsledku přijatých krizových opatření bez ohledu na to, zda jejich přijetí bylo správné či nezbytné. Omezení prodeje bylo stanoveno jednotlivými usneseními vlády za nouzového stavu.

Pražské soudy odmítly nárok uznat, Nejvyšší soud měl ale zcela jiný pohled.

Někteří lidé mohou žádat za nezákonná pandemická opatření omluvu

Domácí

„Nelze souhlasit s úvahou odvolacího soudu o tom, že stát odpovídá jen za škodu způsobenou krizovými opatřeními individuální povahy,“ informovala o rozhodnutí mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

„Z ničeho nevyplývá, že by zákonodárce zamýšlel omezit povinnost státu k náhradě škody jen na individuálně zaměřená krizová opatření. Právě naopak, byl si vědom toho, že krizovými opatřeními budou řešeny mimořádné události velkého rozsahu,“ dodala.

„Nesprávné jsou rovněž úvahy v tom směru, že stát nenese odpovědnost za újmu způsobenou krizovými opatřeními, která jsou svojí povahou produktem legislativní činnosti,“ připomenula mluvčí.

„Zákonodárci ale nic nebrání v tom, aby na sebe stát dobrovolně přijal povinnost k náhradě škody způsobené různou činností orgánů výkonu veřejné moci, včetně výkonu činnosti legislativní, jak se tomu stalo právě v ustanovení krizového zákona,“ doplnila.

Jako absurdní pak Nejvyšší soud odmítl argumentaci nižšího soudu, podle které se přece podnikatel dobrovolně opatření podvolil.

To by totiž podle Simona vedlo k tomu, že nepoctivý podnikatel, na nějž si musela například došlápnout policie, by nárok měl, zatímco podle nařízení postupující jiný podnikatel nikoli.

„Povinnost státu nahradit škodu způsobenou krizovým opatřením nastupuje ve chvíli, kdy nastanou takové účinky krizového opatření, které povedou ke vzniku škody. V poměrech žalobkyně došlo vydáním krizových opatření k omezení či zákazu maloobchodního prodeje, čímž měl žalobkyni ujít zisk,“ dodala Tomíčková.

Zničilo mi to život, řekla soudkyně obžalovaná z korupce kvůli covidu

Krimi

Reklama

Výběr článků

Načítám