Na síti Piráti lamentují, ale kurz nemění

Ze zvolených kandidátů do širšího vedení je zřejmé, že změna se na obzoru nerýsuje. Nejvíc hlasů dostaly známé tváře. Do hlasování se zapojila zhruba jen půlka straníků, a to přesto, že mezi některými členy bublá nespokojenost, zejména s prací vlády. V ní jsou tři Piráti, kteří mají čtyři poslance. Zbývající čtyři strany se 104 poslanci by je ke sněmovní většině ani nepotřebovaly.

Nejostřejší nominační řeč zveřejnil David František Wagner, asistent europoslance Mikuláše Peksy. Zkritizoval pokusy vytvořit z Pirátů stranu pro všechny a vyzval ke změně ve způsobu řízení strany.

Přál by si, aby se předsednictvo výboru víc zodpovídalo. „Typicky bychom měli fakt každý měsíc pečlivě zvažovat, jestli chceme být ve vládě a jestli by Česku víc neprospěla racionální opozice,“ napsal. Do vedení ho však Piráti nezvolili.

Nadpoloviční počet hlasů dostal místo toho ministr zahraničí Jan Lipavský, exprimátor Zdeněk Hřib, místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, pražský radní Adam Zábranský, poslanec Jakub Michálek, europoslankyně Markéta Gregorová, Jiří Hlavenka, Andrej Ramašeuski, Jana Skopalíková, Dominika Michailidu a Janka Michailidu.

Politolog Jan Bureš míní, že nespokojenost je přitom namístě. „Jediný, kdo je viditelný, je ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Jinak nemám pocit, že bych o Ivanu Bartošovi něco věděl, a třetího ministra, pro legislativu, Michala Šalomouna si spíš nevybavím, ten vůbec není vidět,“ řekl Právu.

Republikový výbor tvoří 14 krajských zástupců a 10 až 30 členů volených celostátním fórem. Podle stanov může úkolovat republikové předsednictvo, tedy nejužší vedení, v jehož čele sedí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Od řadových členů se přitom ozývá kritika, že pirátští ministři nejsou příliš vidět a že hrají ve vládě druhé housle. Nelíbí se ani to, že se kabinet Petra Fialy (ODS) dostatečně nesnaží zmírnit státní deficit, omezit výdaje a najít dodatečné příjmy. Straníky neuspokojil ani plán, který jejich lídři zveřejnili na pirátském webu a který má přinést do rozpočtu až 180 miliard korun ročně.

Ty údajně přijdou s podporou vstupu rodičů malých dětí na trh práce, se stabilizací kurzu měny, omezením daňových úniků, zavedením globální korporátní daně, která by zdanila firmy, jako je Facebook, většími daněmi na tabák, alkohol a těžbu nerostného bohatství a se zavedením regulace konopí.

Debata nad návrhem se rozjela na internetu, který Piráti pokládají „za své moře“, pod facebookovým příspěvkem pirátského asistenta a bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka.

Tématem na fóru byly třeba daně. „Aneb jak popsat dvě A4, aniž by se člověk byť jen ušpinil tím zakázaným slovíčkem ,daně‘… Toho slona si nevšímejte, ale mohu nabídnout diskusi o dekoru nočního stolku?“ ironicky glosoval místopředseda krajského sdružení v Praze a zastupitel Prahy 12 Michal Macek.

Pirátovi z Mariánských Lázní, které bývaly baštou strany, a exkandidátovi do europarlamentu Šimonovi Barczimu se zase nezdál způsob, jakým byl plán ve straně schvalován. „A kde se tyhle návrhy konzultují? Nebylo by lepší, kdyby to aspoň prošlo nějakým resortním týmem? Tohle trošku postrádá koncepci,“ poznamenal.

Ústecký Pirát Vladimír Charvát na otázku Ferjenčíka, co by vláda v rámci snahy ozdravit finance neměla dělat, ironicky odpověděl: „Velkou část toho, co dělá. Včetně aktivit některých pirátských ministrů…“

Do republikového výboru se hlásilo 46 Pirátů, z toho více než tři čtvrtiny tvořili muži, často funkcionáři strany. Do hlasování se od 21. do 24. března zapojilo asi 571 členů z celkového počtu 1184.

Ze seznamu mohli vybrat od deseti do třiceti kandidátů, každý Pirát mohl dát hlas, kolika kandidátům chtěl. Zvoleni budou ti, kteří dostanou hlas většiny hlasujících. Pokud jich bude více než 30, bude se konat ještě druhé kolo.