Muslimská komunita u nás je malá a umírněná, říká k bezpečnostní situaci po útoku na Írán odborník

„Evropa není primárním hybatelem celé této krize a války, těmi jsou Spojené státy a Izrael. Je otázka, zda by útok na Evropu dával smysl,“ popsal Charvát, jenž je politologem na Univerzitě Karlově v Praze.

Světová muslimská komunita podle něj není zdaleka jednotná. V Íránu vládnou šíité, menšinu tvoří sunnité. Podle Charváta může část muslimů v Evropě dokonce útoky na Írán skrytě schvalovat. „Na druhou stranu také jim bude vadit, že útočí Izrael,“ zmínil Charvát.

Pokud by tedy někde čekal zvýšenou pravděpodobnost útoku, bylo by to u cílů spojených s Izraelem nebo obecně s židovskou komunitou. Že právě tyto cíle budou pod zvýšenou ochranou, ostatně v pondělí po jednání vlády potvrdil i ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

„Z preventivních důvodů jsme přistoupili ke zvýšení monitoringu u vytipovaných objektů, u kterých tomu tak bylo i v minulosti, tedy objekty vytipované s židovskou obcí, potom objekt Rádia Svobodná Evropa, velvyslanectví a rezidence USA, Izraele a Palestiny,“ sdělil ministr.

„Situace v České republice je stabilní. Dosud nebyly zaznamenány žádné informace o možném ohrožení. Všechny zprávy průběžně vyhodnocujeme,“ doplnil Metnar.

Změna by mohla nastat, pokud by se do konfliktu výrazněji zapojily evropské státy. Velká Británie umožnila Američanům využívat k úderům proti Íránu své letecké základny, včetně té na Kypru. Německo, Francie a Británie také už v neděli připustily, že by mohly podniknout „přiměřené obranné akce ke zničení íránské schopnosti odpalovat rakety a drony přímo u jejich zdroje“.

Írán následně Evropu varoval před dalším zapojením. „Jakýkoli takový čin proti Íránu by byl považován za spolupráci s agresory. Byl by považován za válečný akt proti Íránu,“ sdělil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bakaeí.

V Česku v pondělí protestovalo proti útokům na Írán zhruba čtyřicet osob před americkým velvyslanectvím, akci pořádala Iniciativa proti válce. Účastníci měli například íránskou či venezuelskou vlajku. Ve Venezuele Američané už na začátku ledna zadrželi prezidenta Nicoláse Madura a přepravili ho do Spojených států.

Pokud jde o tuzemskou muslimskou komunitu, není pravděpodobné, že by následovaly větší demonstrace. „Komunita u nás je zaprvé velmi malá. Zadruhé dlouhodobě všichni, kdo o ní nějakým způsobem referují, počínaje Bezpečnostní informační službou a konče ministerstvem vnitra, upozorňují na to, že je tato komunita v zásadě velmi umírněná,“ popsal Charvát.

Poslední dostupná zpráva ministerstva vnitra o extremismu mapuje předloňský rok a uvádí se v ní, že „česká muslimská komunita se na veřejnosti příliš neprezentovala. Zůstává celkově umírněná.“

Zároveň však zmiňuje možný vnější vliv, který by mohl situaci zhoršit, jako válka v Gaze. „Potenciální rizika představuje pokračující konflikt na Blízkém východě a šíření islamistické propagandy online. Situace v blízkovýchodním regionu je reflektována v různých propagandistických audiovizuálních obsazích,“ uváděla zpráva.

Riziko podle ní představovaly i situace, kdy by v Česku žijící cizinci mohli mít na Blízkém východě příbuzné, přátele či kolegy, kteří třeba při konfliktu zemřeli nebo utrpěli újmu. „Současná situace vyvolává značné obavy v rámci židovské komunity. Objekty židovských obcí proto vyžadují zvláštní ochranu,“ uváděla už tehdy zpráva.

Do jisté míry se tak nyní situace opakuje. „Samozřejmě se čas od času objeví někdo, kdo se zradikalizuje, ale v zásadě jsou to jednotlivci,“ popsal Charvát. Tyto osoby podle něj ani nemusejí mít žádnou vazbu na muslimskou komunitu, k radikalizaci může dojít skrze internet.

Odborník v této souvislosti zmínil případ z ledna 2024, kdy se dva mladí muži pokusili zapálit brněnskou synagogu. Tehdy se útočníci inspirovali Islámským státem. „Je dobré zmínit, že radikalizace online může zasáhnout kohokoliv. To se velmi špatně předpovídá, proto se o této radikalizaci v posledních letech hodně mluví,“ popsal Charvát.

Současná situace v Íránu zatím nevedla k tomu, že by se zvýšil stupeň ohrožení terorismem. Ten má čtyři stupně A až D, kdy D je nejkritičtější. Česko zůstalo na stupni B, to znamená mírné ohrožení.