Hlavní obsah

Koalice chce omezit prezidenta ve jmenování diplomatů. Protiústavní, shodují se experti

Prezident by neměl mít pravomoc jmenovat vedoucí diplomatických misí k NATO nebo OSN, prosazuje koalice. Podle navrhované změny zákona by mu zůstalo jen jmenování velvyslanců, kteří Česko zastupují v cizích zemích. Pravomoci hlavy státu ale upravuje ústava, a ta mezi vysoce postavenými diplomaty nerozlišuje. Pokud změna zákona projde, dost možná se jí proto bude zabývat Ústavní soud.

Foto: Michal Šula, Novinky

Prezident Petr Pavel

Článek

S návrhem na ořezání pravomocí prezidenta přišel poslanec Libor Vondráček (Svobodní za SPD). Zákon o zahraniční službě chce změnit tak, aby oproti současné praxi vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací nejmenoval prezident, ale jen ministr zahraničí. Šlo by o velvyslance při NATO, EU či OSN.

Sněmovní ústavně-právní výbor dal minulý týden navzdory odporu opozice Vondráčkovu návrhu doporučující stanovisko. Na rozdíl od dalších změn pravomocí prezidenta, na jejichž přípravě se Vondráček podílí, není k tomuto kroku úprava ústavy.

Ústavní právníci z Univerzity Karlovy Jan Kysela a Ondřej Preuss se ale shodují, že by tato změna byla v rozporu s ústavou. Tam totiž stojí, že prezident „pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí“ a není nijak rozlišeno, jestli jde o diplomaty vyslané do různých států nebo k mezinárodním organizacím.

Rozdíl mezi diplomaty se nikdy nedělal

„Ústava hovoří o těch misích obecně. Tím se nepochybně měly na mysli, když ústava vznikala, všechny tyto úřady, včetně stálých misí. Taková byla i dlouhodobá tradice, že to činí prezident,“ popsal Preuss pro Novinky.

Kysela připomněl, že zákon o zahraniční službě vznikl ani ne před deseti lety. Do té doby se vycházelo jen z ústavy, která mezi teritoriálními a misemi při mezinárodních organizacích nerozlišuje.

Podle Preusse by navíc změna snižovala vážnost České republiky před zahraničními partnery. „Prezident tomu dodává tu nejvyšší reprezentační váhu z hlediska mezinárodního práva,“ vysvětlil.

„Zákon není určen k tomu, aby zužoval ústavní kompetence. Pokud by to prošlo, pravděpodobnost, že se buď prezident republiky nebo nějaká skupina poslanců či senátorů bude domáhat přezkumu před Ústavním soudem, se mi zdá být velmi vysoká,“ dodal Kysela. Obdobně situaci vnímá i Preuss.

S možností, že se věc dostane k Ústavnímu soudu, počítá i Vondráček. „Jsou takové interpretace, tomu rozumím. Nakonec je to jedině Ústavní soud, který dává závazný výklad. Při nejhorším by se na to podíval on. Ale myslím, že je zase plno výkladů, které říkají, že tohle se na to nevztahuje,“ řekl Novinkám.

Pavel se ohradil

Poslanec argumentuje pravidly v jiných zemích. Přiznává ale, že jde i o reakci na fakt, že si prezident Petr Pavel své pravomoci vykládá široce.

Proti návrhu se ohradil i sám prezident. „Máme tady už několik desítek let ústavní zvyklost, kdy vedoucí stálých misí a velvyslance navrhuje vláda, schvaluje prezident. Já nevidím důvod, proč by se ta praxe měla měnit,“ uvedl minulý týden podle ČTK.

Kritizoval i to, že změna je navržena jako přílepek k zákonu o státních zaměstnancích. Což může být dalším důvodem, proč ji rozporovat u konstitučního tribunálu, jak uvedl server iRozhlas.

Mluvčí prezidenta Vít Kolář nechtěl možnost ústavní stížnosti komentovat. „Kancelář prezidenta momentálně návrh interně konzultuje,“ sdělil pouze Novinkám.

Výběr článků

Načítám