Článek
„Na desítkách míst po světě by teď měli působit lidé vyslaní s jiným mandátem, jinými prioritami a s jinou agendou, než jakou má nová vláda,“ odůvodnil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pondělí rozhodnutí odmítnout nominace vlády Petra Fialy (ODS) a začít proces nanovo.
„Jsou to jejich lidé,“ doplnil Macinka v úterý. Mezi nominanty byl náměstek ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Jiří Kozák (ODS), náměstek ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Daniel Blažkovec či ředitel zahraničního odboru Hradu Jaroslav Zajíček.
Podle Žantovského je Macinkovo zdůvodnění důkazem, že se nepohyboval v diplomacii a neví, jak proces funguje. Velvyslanci jsou obvykle jmenovaní na čtyři roky, a proto se jich z celkového počtu okolo stovky každoročně vymění přibližně čtvrtina.
Diplomati jsou profesionálové
„V roce, kdy se konají volby, pochopitelně výběr probíhá za vlády, která už nemusí být vládou v tom roce, kdy budou velvyslanci vyjíždět. Obvykle se vybírají rok dopředu, aby se mohli na misi připravit,“ řekl Novinkám Žantovský.
Podobně mluví i Petříček, podle kterého mohla vláda spíše stopnout vyslání diplomatů, se kterými měla problém, místo zrušení celého balíku nominací.
Žantovský i Petříček upozornili, že čeští diplomaté jsou převážně profesionálové, kteří v zahraničí působí dlouhodobě bez ohledu na vládu v Česku. Jako problematické se diskutovalo třeba jméno Jiřího Kozáka, který nemá diplomatické zkušenosti a byl čistě politickým kandidátem.
Podle Macinky ale Fialova vláda postupovala nestandardně a schválila velvyslance na dlouho dopředu bez konzultace s nástupci z nové koalice. „Nevím, proč vláda Petra Fialy začala v roce 2024 rozhodovat o rotacích, které mají proběhnout ve druhé polovině roku 2026,“ řekl ministr.
Na jeho stranu se staví někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pakliže stará vláda schválila nové velvyslance na delší dobu dopředu, postupovala podle něj nestandardně. „Nová vláda, nové priority, nová zahraniční politika. Takže se podle toho také ustanoví velvyslanci,“ popsal.
Bez podpisu prezidenta se nic nehne
Proces jmenování velvyslanců začíná na MZV, kde je vybírá personální rada. Ministr podá návrh vládě a ta ho schválený postoupí k podpisu prezidentovi. Následně je životopis navrženého velvyslance zaslán přijímající zemi, která až na výjimky vysloví souhlas – agrément. Až poté diplomat dostane pověřovací listinu a odjíždí na misi. Celý proces probíhá v utajovaném režimu.
Přestože oficiálně návrhy podává MZV, Petříček upozornil, že v pozadí standardně probíhá politická debata. „Je snaha koordinovat se v trojúhelníku Černínský palác, Strakova akademie a Hrad,“ vysvětlil.
Podle informací Novinek se Motoristé snažili možné změny v nominacích s Pražským hradem konzultovat už v prosinci. Když se v úterý Novinky Macinky na komunikaci s Hradem ptaly, přímou odpověď neposkytl. „Je to rozhodnutí vlády, které by mělo být respektováno. Já si nemyslím, že kancelář prezidenta je čtvrtou stranou naší koalice,“ řekl.
Podle Macinky není důvod k obavám o fungování české diplomacie – stávající šéfové úřadů prostě zůstanou na pozici déle. „Žádné žádosti o agrément odeslány nebyly, takže je to záležitost vnitřních procesů v České republice,“ uvedl.
V zahraničí spor zaregistrují
Celá věc se ale může protáhnout. K vyslání nových diplomatů bude Macinka opět potřebovat podpis prezidenta. A mezi oběma muži se v úterý rozhořel ostrý spor.
„Bude to vysílat signál, že tady je neshoda mezi vládou a prezidentem,“ řekl Petříček. „Je to samozřejmě zdroj nestability, která se bude promítat i navenek. Změny zaregistrují i diplomacie jiných zemí. Projeví se nejistota, kdo bude velvyslanec, kdo ho bude vysílat,“ dodal Žantovský.
Svoboda ale nemá obavy ani z možnosti, že by byli velvyslanci odvoláni a prozatím úřady řídili jejich zástupci, tzv. Chargé d'affaires. Jde podle něj spíše o protokolární a procedurální problém. V takové situaci se po obdobném střetu vlády s prezidentem ocitla v roce 2024 velká část polské diplomacie.
Přestože Macinka mluví o „desítkách míst“ na světě, v pondělí vyjmenoval jen patnáct zastupitelských úřadů a stálých misí, kterých se stažení nominace dotkne. Mezi nimi Washington nebo Řím.
Mluvčí ministerstva zahraničí (MZV) Daniel Drake Novinkám rozpor mezi „desítkami“ a patnáctkou nevysvětlil a podle něj Macinkovo vyjádření platí. Přesný počet odmítnutých velvyslanců ani po opakovaném dotazu nesdělil.
