Kolář: Válku s prezidentem nikdy žádný ministr nevyhrál

Zatím jsem z toho rozpačitý. Ve vládní koalici vidíme rozdílné pohledy na různé věci, zejména zahraniční politiku.

Nedávno proběhlo hlasování o nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání, předpokládám, že se nyní začnou vztahy v koalici tříbit a že si pan premiér udělá pořádek. A pak uvidíme. Já mám tuto zemi rád, chci tady žít. Vždycky si říkám, že když jsme přežili Jiřího Paroubka (ČSSD), tak přežijeme leccos.

Doufám, že si český premiér vyhodnotí, že se má chovat odpovědně a že prioritou má být prosperita a zájmy českých občanů.

Souhlasím s tím, co k tomu řekl pan prezident. Máme se chovat odpovědně, nemůžeme se tvářit, že se v této době můžeme věnovat jen bohulibým činnostem, jako je podpora zdravotnictví, školství a infrastruktury, a neposilovat obranu. Když budete stavět školy a nemocnice a začnou vám na ně lítat rakety, tak k čemu vám to bude? Základní úlohou státu je zajistit bezpečnost a obranu.

Když je nezajistíte, tak přijde někdo, kdo vám to rozbije, ukradne, vyžene vás, zabije vás. K čemu vám pak bude hezká škola nebo nemocnice? To je přece základ: chceš-li mír, připravuj se na válku.

Nevím. Do hlavy mu nevidím. Stále doufám, že je to jen výhybka, po které momentálně jede. Víme, koho má v koalici a s kým vládne. Tvrdí, že od příštího roku se přístup zlepší. Ale takto nelze uvažovat. Válka je teď.

Kvůli tomu, co se děje na Blízkém východě, se může konflikt stát masivnějším. Rusy to může nakopnout, protože vidí, že USA se angažují jinde a že Ukrajina tudíž nebude mít potřebné zdroje. Vidíme, že Rusové posilují jednotky na hranici s Finskem i Baltskými státy. Berme to vážně.

Špatné. Stáváme se kverulanty, kteří umí nastavit ruku, ale když se má přistoupit ke kolektivní obraně, tak se tváří, že se jich to netýká. NATO je kolektivní obrana. Jsme jeden druhému povinováni se o obranu společně starat. Ne, že se bude jeden vést a druzí budou tahat a tlačit.

O tom, kdo nás zastupuje na různých zahraničních fórech, rozhoduje vláda. Dosud však platilo nepsané pravidlo, že na Evropské radě nás zastupuje premiér a na summitech NATO prezident, který je vrchním velitelem ozbrojených sil a podle článku 63 Ústavy zastupuje stát navenek.

Za rozpočet a za výdaje na obranu je ale odpovědná vláda. Pan premiér si toho je očividně vědom a věří, že našim spojencům vysvětlí, proč neplníme své závazky. Zřejmě doufá, že to všichni, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, pochopí. Já se obávám, že nepochopí a že z toho bude v lepším případě jen naše ostuda. Ale třeba se mýlím, zázraky se občas dějí. Předpokládám nicméně, že o tom ještě premiér s prezidentem bude mluvit. Pokud se nepletu, zatím se to nestalo.

Myslím, že podoba zahraniční politiky se teprve usadí. Je patrný odklon od Havlovy politiky podpory lidských práv a demokracie, ale to neznamená, že to tak zůstane. Koncept zahraniční politiky se pokusil změnit i Lubomír Zaorálek (dříve ČSSD), ale nepodařilo se mu to.

Prezident Pavel je hodnotově v pořádku. U Andreje Babiše také nepředpokládám, že by se chtěl izolovat od Západu a našich spojenců. Takže třeba nějaký posun ještě nastane. Nemyslím, že by pro Česko měly být inspirací Slovensko nebo Maďarsko.

Jsem optimista. Když jsem viděl projev Petra Macinky v OSN, tak jsem ho pochválil. Dává naději. I ta jeho výměna názorů v Mnichově s Hillary Clinton a Radkem Sikorskim. Musím se přiznat, že do určité míry jsem s ním i souhlasil. To, co se děje s USA a Západem, je dané i tím, že kyvadlo se předtím příliš vychýlilo a pro běžného člověka bylo těžké se identifikovat s některými progresivistickými trendy.

Ano, to jsou zase momenty, které mě znepokojují. Ale moje očekávání bylo horší.

Zveřejnit esemesky bylo rozhodnutí pana prezidenta. Ano, jsou lidé, kteří to zpochybňují nebo se tomu vysmívají, ale je tu i řada spoluobčanů, kteří naopak přivítali, že se prezident chová transparentně a ukázal jim, jaká tu panuje politická kultura a kdo je kdo.

Lidé chodí demonstrovat nejen na podporu prezidenta, ale i na podporu hodnot, principů a institucí. Někteří se snaží prezidenta označit za lídra opozice. Není to pravda. Většina lidí, kteří rozumí situaci, takové nálepky nepřijme.

Můj názor na to, jak ta kauza dopadne, je jasný, ale to neznamená, že se tím nemá policie zabývat.

Zažil jsem už hodně ministrů zahraničí. Můžu říct, že žádný z nich válku s prezidentem nikdy nevyhrál. Nikdy. Byl jsem u toho. Nikdy ministr nezvítězil, nikdy to pro něj nedopadlo dobře.

Petr Macinka není určující figurou zahraniční politiky. Ambici má přirozeně premiér. Nikdy se tím netajil. Že se místo nejvyšších ústavních činitelů budou scházet prezident a premiér k dialogu, to také o něčem vypovídá.