Článek
„Mám zpracovaný návrh, abychom do Ústavy dali právo na platbu v hotovosti. Rád bych do toho přidal i to, že bychom do Ústavy ukotvili, že měnou v České republice je česká koruna,“ avizoval minulý týden předseda SPD Tomio Okamura. K této změně se vláda zavázala v programovém prohlášení.
Okamura, jehož návrh do sněmovního systému zatím nedoputoval, není sám, kdo by takto rád Ústavu vylepšil. Obdobný návrh podala ve středu skupina senátorů napříč stranami. Mezi navrhovateli jsou třeba Daniela Kovářová (nez.), Michael Canov (STAN), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Martin Červíček (ODS) nebo Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Jejich návrh chce vedle práva na hotovost a české koruny ústavně zakotvit i právo na život off-line.
S dalším návrhem na změnu Ústavy přišel v půlce února předseda TOP 09 a poslanec Matěj Ondřej Havel. Ten by chtěl, aby se v základním zákoně psalo, že Česká republika je členským státem Evropské unie a Severoatlantické aliance.
„Aby bylo jasné, že naše bezpečnostní a civilizační ukotvení na Západě není předmětem politických experimentů,“ uvedl Havel.
Ústava shodu nezařídí, říká právník
Ústavní právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy nepovažuje podobné zásahy za vhodné. „Ústava má některé věci petrifikovat, stabilizovat, konsolidovat. U hodnotových otázek v otevřené polarizované společnosti se mi nezdá, že je k tomu vhodným nástrojem,“ poznamenal.
„Nepřipadá mi prozíravé mít dojem, pokud se v těch věcech neshodujeme teď, že když tohle napíšu do Ústavy, tak jsem tu shodu nějak zařídil,“ vysvětlil.
Také místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) si v obou případech myslí, že není vhodné je upravovat v Ústavě. „Někdo si přeje členství v EU a NATO, a já s tím věcně souhlasím, ale nemusí to být v Ústavě. Hotovost má zůstat zachována, ale nemusím tomu dávat ústavní hodnotu,“ řekl Novinkám. Podle něj jde na obou stranách o politickou agendu.
To šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob vidí mezi návrhy rozdíl. „Objem i počet bezhotovostních plateb roste geometrickou řadou. Je to něco, co jde proti trendům, které sami tvoří spotřebitelé. Jsem bytostně přesvědčen, že máme co nejrychleji přijmout euro. Takže jakékoliv zakotvování české koruny v Ústavě nedává smysl. Jsou to návrhy zpátečnické,“ řekl Novinkám.
Zato u otázky členství v NATO a EU důrazně odmítl, že by šlo o věc názoru. „Je to pro budoucnost naší země naprosto klíčové. Někteří kolegové z vládní koalice působí téměř jako agenti Ruské federace, o to víc by toto naše zakotvení mělo být dáno Ústavou,“ popsal.
Svázání prezidenta je zatím na vodě
Další změna Ústavy by mohla změnit pravomoci prezidenta. Jak Novinky informovaly už v únoru, změnit by se mohla pravidla pro jmenování ministrů. Předejít by se tím mělo opakovaným sporům o to, zda prezident může odmítnout kandidáta, kterého mu premiér navrhne.
V tom se angažují předsedové komisí pro Ústavu obou komor parlamentu - senátor Zdeněk Hraba (nes. za ODS a TOP 09) a poslanec Libor Vondráček (Svobodní za SPD). Zatím sice nepřišli s konkrétním návrhem, v úterý ale nad možnostmi proběhla v Senátu debata za účasti předních českých ústavních právníků.
Názory odborníků se lišily, převládá zdrženlivost k úpravám, zazněly ale i myšlenky o významnějších úpravách – od zrušení úřadu prezidenta až po zavedení poloprezidentského systému.
Vondráček s Hrabou za možné řešení považují doplnění požadavků na ministry do článku 70 ústavy. Nyní v něm stojí jen to, že členové vlády nesmějí být ve střetu zájmů. „Bylo by stanoveno, jaké kvality musí mít člen vlády,“ popsal Hraba.
Oba zákonodárci také zvažují možnost, že by se prezidentovi stanovila lhůta, do kdy musí jmenovat premiéra.
Bez opozice to nepůjde
Všechny možné návrhy na změnu ústavy pojí, že pro jejich schválení by museli zákonodárci sehnat značnou podporu. Hlasovat pro by muselo 120 z 200 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Ve Sněmovně většinu drží vládní koalice, ale má jen 108 poslanců, v Senátu naopak dominují strany dnešní opozice.
Politici jsou ale optimističtí. „Budeme pro náš návrh hledat podporu napříč politickými subjekty ve Sněmovně i v Senátu,“ napsal Novinkám Okamura.
„Drtivá většina, výrazně vyšší než ústavní většina ve Sněmovně i Senátu, jsou politici, kteří jasně říkají, že máme být součástí EU a mít pevné zakotvení v NATO,“ řekl Jakob s tím, že věří, že se návrh TOP 09 podaří protlačit.
„Budeme se s kolegy bavit, jaká varianta by byla teoreticky průchodná. Myslím, že úprava článku 70 by mohla být řešením,“ dodal Hraba k úpravám pravomocí prezidenta.
Už na úterním jednání senátní komise pro ústavu se ale ke změnám ohledně prezidentských pravomocí odmítavě postavili senátor Michael Canov (SLK za STAN) a senátorka Hana Kordová Marvanová (nes. za ODS a TOP 09).
