Článek
„Máme v zákoně dvě procenta. My budeme dělat všechno pro to, abychom to naplnili,“ řekl v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) k plnění závazku výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce.
Vláda v únoru a v březnu při projednávání rozpočtu tvrdila, že letošní obranné výdaje odpovídají podle lednové predikce 2,06 procenta HDP. Premiér v pondělí zopakoval, že „ministerstvo obrany říká, že ve svém rozpočtu výdaje odpovídající dvěma procentům HDP má“. Sám přitom ale už koncem dubna připustil, že podle NATO tomu tak není a že Aliance Česku uznala jako obranné jen výdaje za 1,78 procenta HDP.
Aby se Česko dostalo ze současných 1,78 procenta na dvě, musí vláda najít přibližně dvacet miliard korun výdajů, které by NATO jako obranné skutečně uznalo. „Vylučujeme, že bychom kvůli tomu zvedali schodek,“ slíbil zároveň Havlíček.
Bude se preparovat z jiných rezortů
Podle vicepremiéra se tak bude hledat mimo rozpočet obrany a půjde se skutečně do detailů. Na starosti to bude mít nově jmenovaný zmocněnec pro závazky vůči NATO Jakub Landovský.
Podle usnesení z loňského summitu NATO v Haagu mají členské státy postupně navyšovat své obranné výdaje tak, aby nejpozději v roce 2035 dosáhly pěti procent HDP. Z toho 3,5 procenta má jít přímo na obranu a dalších 1,5 procenta na širší infrastrukturní a související výdaje.
Dvouprocentní závazek platil v rámci NATO do loňského roku a zároveň je ukotvený i v české legislativě. Do něj se počítají jen „tvrdé“ obranné výdaje.
„Ďábel je skrytý v detailu. Oni (vedení NATO - pozn. red.) řeknou: ěch 20 miliard vám dáme pouze do nepřímých výdajů, nikoliv do přímých, které jdou do dvou procent. Ale zároveň je možnost uznat do přímých výdajů to, co je spojeno s armádou,“ popsal Havlíček.
Jako příklad uvedl zdražení stavby mostu kvůli zvýšení jeho nosnosti, aby unesl armádní techniku. Započítat je ale možné pouze rozdíl v ceně. „To jsou věci, které se musí vypreparovat a dopočítat,“ řekl vicepremiér, podle kterého není možné, aby takový výdaj někdo neuznal.
Babiš připomněl i další podobné projekty: „Armáda převezme letiště v Karlových Varech, kde bude investovat 1,4 miliardy korun. Projekt integrovaného záchranného systému za 400 milionů v Karlovarském kraji bude také dělat armáda. Letiště Ostrava-Mošnov převezme armáda. V rámci pozemků OKD budeme investovat do obytných domů pro vojáky, hasiče, policii. A samozřejmě chceme nabírat vojáky.“
Dále chce jednat o uznání 50miliardové evropské půjčky SAFE na vojenské vybavení a zahrnout chce také projekt nové vojenské nemocnice v Praze.
Experti: Lepší bude převést výdaje pod obranu
Podle ředitele Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany Josefa Procházky by vláda mohla výdaje z jiných kapitol přesunout pod ministerstvo obrany. „Bylo by to schované v rozpočtu ministerstva obrany a dovedu si představit, že by to bylo bráno jako tvrdý výdaj na obranu,“ komentoval pro Novinky Procházka. Takové výdaje by se podle něj hůře zpochybňovaly.
Takový postup nevyloučil ani Havlíček: „Pokud máte rozpočet na nějakém rezortu a dáte ho na ministerstvo obrany, automaticky je to spojeno s obranným výdajem. I toto musíme zvážit.“
Podle Martina Chovančíka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je těžké předvídat, jak se k zahrnutí výdajů z jiných kapitol NATO postaví. „Je to neprozkoumané teritorium. Nastaví to nový precedens – co se může nebo nemůže za tvrdé výdaje počítat. Tyto hranice se momentálně testují,“ vysvětlil.
Pokud by vláda posílila rozpočet ministerstva obrany, tak by sice zvýšila pravděpodobnost uznání spojeneckých závazků, vyhráno by ale neměla. „Bylo by to jednodušší, ale stejně nakonec bude muset prokázat, na co peníze použila,“ uzavřel.
