Hlavní obsah

Jak zvládnout agresory v rodinách? Chystá se systém terapií

Experti Úřadu vlády jednají s ministerstvy o systémovém financování terapií pro lidi, kteří se dopouštějí domácího násilí. Uvedla to zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Programy na zvládání agrese nyní poskytují neziskové organizace a jsou financovány z Norských fondů.

Foto: Petr Horník, Právo

Radan Šafařík, Klára Šimáčková Laurenčíková, Barbora Jabosen a Marius Rakil při křtu

Článek

„Práce s původci násilí musí být součástí prevence. Rozšíření nabídky programů je velká priorita, s vládou se zaměříme na zvyšování jejich dostupnosti a kvality. Mým cílem je, aby každý, kdo se partnerského násilí dopouští a je u něj alespoň minimální šance na změnu chování, mohl odpovídající terapii absolvovat,“ sdělila Laurenčíková.

Podle průzkumů domácí násilí v Česku zažívá každá třetí žena a každý desátý muž.

Každé šesté manželství se rozpadá kvůli domácímu násilí

Domácí

V současné době poskytuje programy pro zvládání agrese a násilí zhruba desítka organizací, například Spondea či Nomia. Všechny dohromady poskytnou terapie téměř tisícovce agresorů ročně. Na financování této služby bylo letos vyčleněno 18,5 milionu korun z Norských fondů.

„V příštím roce se chceme zaměřit na systémové financování této podpory, například skrze dotace ministerstva práce a sociálních věcí či dalších resortů,“ řekla Laurenčíková.

Cílem je, aby každý, kdo se partnerského násilí dopouští a je u něj šance na změnu, mohl terapii absolvovat
Klára Šimáčková Laurenčíková

Terapie jsou ale nyní dostupné jen těm, kterým jsou nařízeny soudem či přestupkovou komisí. Podle ředitele vládního výboru rovnosti žen a mužů Radana Šafaříka je ale agresorů na terapiích vzhledem k počtu případů domácího násilí málo.

„Relativně nově mohou účast nařizovat i přestupkové komise, kde je o tom nízké povědomí. Na to se chceme soustředit,“ dodal Šafařík.

Vládní výbor spolupracuje s ministerstvem vnitra a měl by pomoci k vytvoření jednotné zákonné definice domácího násilí v půlce příštího roku. „Definice by se měla přepsat i do přestupkového zákon. Počítáme s tím, že by pak vznikla metodika pro přestupkové komise, jak rozeznávat domácí násilí a jak nařizovat programy,“ dodal Šafařík.

Podle Laurenčíkové je důležité i vzdělávání soudů, kdy je vhodné terapii nařídit. Na tom chce spolupracovat s Justiční akademií, která podobná vzdělávání pracovníkům ministerstva spravedlnosti a justice poskytuje.

Vláda chystá větší ochranu obětí domácího násilí

Domácí

Dalším odborníkům, jako jsou terapeuti či psychologové, má zase pomoci kniha Násilí je možné zastavit. Ta vznikla ve spolupráci Úřadu vlády a norské organizace Alternativa násilí (Alternativ til Vold). Podílelo se na ní třicet norských a českých autorů. Kromě příběhů klientů obsahuje texty o tom, proč se lidé násilí dopouštějí, jak s nimi mluvit a jak jim pomoci.

Spoluautorka knihy, psycholožka Barbora Jakobsen poznamenala, že v praxi často potkává čtyřicátníky a padesátníky, kteří v domácím násilí vyrůstali a následně si ho přenesli i do dospělých vztahů.

„Takový člověk mi říká, že jsem první, s kým o tom ve svém životě mluví. S takovými lidmi je nutné pracovat, protože jsou to ti, kteří mohou násilí zastavit. Je nutné, abychom o tom začali mluvit,“ přiblížila Jakobsen s tím, že v Norsku po terapii výskyt fyzického násilí v rodinách klesl.

Domácí násilí: zlehčování i chaotická pomoc

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám