Článek
Blažek Dragouna do funkce jmenoval s účinností od pondělí 25. září. Dragouna na místo navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž poté, co ho doporučila pětičlenná výběrová komise.
„Jmenování Radima Dragouna vrchním státním zástupcem v Olomouci diskutoval ministr spravedlnosti jak v soustavě státního zastupitelství, tak s odbornou veřejností,“ uvedlo ministerstvo. I na základě výsledků těchto rozhovorů se Blažek rozhodl nominaci vyhovět.
Dragoun už jako státní zástupce působil, a to v letech 2007 až 2018, z toho deset let vedl Okresní státní zastupitelství v Lounech. Předtím byl policistou, mimo jiné v protikorupčním útvaru. GIBS šéfoval od roku 2018 do letošního srpna, kdy mu skončilo funkční období.
Fiala: Kauza s Blažkem je pro mě uzavřená
Výběrová komise u něj vyzdvihla kvalitně zpracovanou koncepci rozvoje olomoucké instituce. Dragoun jí v předloženém dokumentu sdělil, že post olomouckého vrchního státního zástupce by vnímal jako vrchol své profesní dráhy a zároveň jako příležitost zužitkovat své manažerské dovednosti i poznatky z praxe.
Pozice olomouckého vrchního žalobce se uvolnila poté, co po roce ve funkci rezignoval Radim Daňhel. Svůj úmysl oznámil v červnu, skončil na konci července. Stříž vyhlásil na jeho místo výběrové řízení 18. července, tři uchazeči poté předstoupili před komisi 25. srpna. Kromě Dragouna to byl dosavadní Daňhelův náměstek pověřený řízením úřadu Radek Bartoš a evropský pověřený žalobce Adam Bašný. Písemný návrh na jmenování Dragouna obdržel Blažek podle ministerstva 6. září, o týden později se s kandidátem setkal.
Ve výběrové komisi zasedli tři členové Nejvyššího státního zastupitelství – Střížův náměstek Přemysl Polák, šéf odboru trestního řízení Roman Hájek a šéf odboru závažné hospodářské kriminality Zdeněk Kasal, dále plzeňská krajská státní zástupkyně Anna Maříková a za ministerstvo spravedlnosti šéfka justiční sekce Klára Cetlová.
V předložené koncepci Dragoun uvedl, že je nutné objektivně posoudit efektivnost poboček olomouckého vrchního státního zastupitelství v Brně a Ostravě. Na jedné straně je podle něj výhodné centrální řízení všech pracovníků na jednom pracovišti, na druhé straně poukázal na množství kauz projednávaných krajskými soudy v Ostravě či v Brně, kam by museli žalobci dojíždět, i na kapacitu budovy v Olomouci, v níž sídlí i okresní žalobci. Právě pobočky a jejich efektivní řízení zaznívaly jako důvod Daňhelova odchodu.
Kam se podělo 25 milionů? Případ nereagujícího žalobce bude řešit státní zastupitelství
