Článek
Turek při popisu své nové funkce uváděl, že má ošetřovat hlavní témata na rezortu a díky němu bude ministerstvo řízeno.
Statut zmocněnce pro klimatickou politiku pak uvádí, že „vládní zmocněnec je zaměstnancem Ministerstva životního prostředí vykonávajícím činnost na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti“. V tom ale může být háček.
„Zákon o střetu zájmů poslancům a senátorům zakazuje být v době výkonu poslaneckého nebo senátorského mandátu v pracovním poměru k ministerstvu,“ popsal Novinkám Tomáš Nahodil, advokát se specializací na ústavní a správní právo.
Pracovní smlouvou by vznikl pracovní poměr, což by bylo v rozporu se zákonem o střetu zájmů, podle Nahodila však může ministerstvo s Turkem uzavřít dohodu o pracovní činnosti.
„To je takzvaná dohoda sjednaná mimo pracovní poměr,“ vysvětlil Nahodil s tím, že z hlediska zákona by toto řešení bylo v pořádku.
S odpovědí na to, zda není Turkův statut v rozporu se zákonem o střetu zájmů, když bude zároveň poslancem a zaměstnancem ministerstva, se příliš nerozepisoval předseda Motoristů a ministr životního prostředí Petr Macinka. „Není,“ napsal Novinkám.
Na základě jaké smlouvy bude Turek zaměstnaný, zatím neupřesnil.
Výjimečná forma pro menší činnosti
„Nemůže mít pracovní smlouvu,“ řekl s odkazem na zákon o střetu zájmů Novinkám ústavní právník Jan Kysela. Podle statutu tak zbývá dohoda o pracovní činnosti, i ta má však svá omezení.
Jak uvádí manuál MPSV, dohody o provedení práce a právě o pracovní činnosti jsou pouze formami doplňkovými, výjimečnými. „Zákoník práce to vyjadřuje slovy, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru,“ uvádí manuál.
Takzvaná DPČ je podle manuálu určená pro pracovní činnosti menšího rozsahu. Tomu odpovídá i fakt, že zaměstnanec může pracovat v průměru nanejvýš dvacet hodin týdně.
Turek přitom v pondělí při popisu nové funkce zmiňoval, že coby zmocněnec má umožnit řízení ministerstva a rozsah jeho působnosti má být značný. „Máme to vymyšleno tak, aby se ministerstvo dalo nějakým způsobem řídit,“ řekl ještě před tím, než mu novou pozici odsouhlasili koaliční partneři.
„Máme představu vládního zmocněnce, dejme tomu pro Green Deal, která by mohla ošetřovat hlavní témata na ministerstvu životního prostředí,“ zmínil také Turek. O roli zmocněnce pak dodal: „Samozřejmě je to kompromis a zatím se to ministerstvo musí řídit.“
I Nahodil upozornil, že by dohoda o pracovní činnosti měla být výjimečná. „Je zejména pro krátkodobé a externí dodávky služeb,“ zmínil.
Takové smlouvy se podle něj mají uzavírat na činnosti, které nelze pokrýt z vlastních zdrojů, tedy pracovníky ministerstva. „Podle mě je to neefektivní a nehospodárné, protože tuto agendu budou mít v popisu práce zcela jistě už stávající zaměstnanci,“ dodal Nahodil.
Zvláštní je Turkova nová pozice také podle Ondřeje Preusse, ústavního právníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Může to být problematické jak s úpravou v zákoně o střetu zájmů, tak obecně z hlediska dělby moci,“ popsal Preuss.
S tím souhlasil i Nahodil. „Zákonodárná moc má kontrolovat moc výkonnou,“ řekl s tím, že poslanci mají kontrolovat ministry.
Turek je však nyní jak poslancem, tak zaměstnancem ministerstva. Ve vládě sice rovněž sedí poslanci, ti však nejsou zaměstnanci, ale ústavní činitelé, upozornil Preuss.
