Hlavní obsah

Turek s Úřadem vlády nemůže uzavřít pracovní smlouvu, dokud je poslancem

Zmocněnci, kteří mají zároveň poslanecký mandát, nemohou s Úřadem vlády uzavřít pracovní smlouvu, upozornil ústavní právník Jan Kysela. Vylučuje to totiž zákon o střetu zájmů. Pozice zmocněnců tak mohou vykonávat na základě mandátní dohody. Věc se týká jak šéfky klubu ANO a zmocněnkyně pro lidská práva Taťány Malé, poslance a zmocněnce pro digitalizaci Roberta Králíčka, tak i motoristického poslance Filipa Turka, který se má stát zmocněncem pro klimatickou změnu a Green Deal.

Foto: Marek Tereba, Novinky

Vyjádření Filipa Turka v pondělí 12. ledna

Článek

„Není šťastné, když se zmocněncem vlády stávají poslanci či senátoři. Platí, že by tyto dvě moci měly být oddělené. Akceptovatelné je to na úrovni ministrů, ale je otázka, jestli je dobré to rozšiřovat. Zákon o střetu zájmů říká, že když jste poslancem nebo senátorem, tak nemáte být ve služebním poměru k ústředním orgánům státní správy,“ řekl Novinkám Kysela.

„S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon funkce v pracovním nebo služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje, na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu atd.,“ uvádí zákon.

Poslanci, kteří mají ve vládě působit jako zmocněnci, by se tak neměli opírat o pracovní smlouvu s Úřadem vlády, ale pouze o jmenovací akt případně mandátní smlouvu.

„Nemůže mít pracovní smlouvu, ale může mít mandátní smlouvu,“ poznamenal Kysela. Je pak otázka, jakým způsobem může Úřad vlády práci zmocněnce v tomto případě poslancům finančně odměnit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci vlády v pondělí zdůraznil, že Turek, který se má stát zmocněncem poté, co jej ministrem životního prostředí odmítl jmenovat prezident Petr Pavel, žádné peníze od Úřadu vlády nedostane. „My jako Úřad vlády na Turka nepřispějeme ani korunu,“ zdůraznil Babiš.

Situace, kdy je zmocněncem vlády poslanec, není nová. V roce 2019 byla zmocněnkyní pro lidská práva poslankyně ANO Helena Válková.

Suplovat ministra zmocněnec nemůže

Pozice zmocněnce je však především prestižní. „Žádnou rozhodovací kompetenci zmocněnci nemají, protože rozhodovací kompetenci mají správní úřady a na ministerstvech ministři. Představa, že si vytvořím vládního zmocněnce, který bude suplovat ministra, je nerealistická. V čele ministerstva musí být nadále ministr. Ministr bude chodit do vlády, ministr za ministerstvo odpovídá Poslanecké sněmovně, ministr má rozhodovací kompetenci,“ pokračoval dál Kysela.

Prostor pro zmocněnce proto podle ústavního právníka není příliš velký. Vyhradit mu ho musí ministr. Může se jednat například o koordinaci nebo reportování.

Výběr článků

Načítám