Článek
„Za kancelář prezidenta žádnou (žalobu - pozn. red.) neevidujeme,“ sdělila v pondělí Novinkám Karolína Blinková z odboru hradní komunikace.
Redakce oslovila už v dubnu prostřednictvím SMS také Turka, do vydání článku na ni ovšem nereagoval. Odpověď nepřišla ani od mluvčího Motoristů, jenž dotaz obdržel e-mailem. V pondělí nezvedal telefon.
Ani bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, jež je členkou motoristického poslaneckého klubu, neměla informace. „Nevím, tuto věc nekonzultujeme,“ řekla Novinkám koncem dubna poslankyně, jejíž spolustraníci již dříve avizovali, že podobné právní otázky s ní vzhledem k její praxi v justici budou konzultovat.
Že podá na prezidenta žalobu, avizoval Turek při návštěvě Ukrajiny 9. ledna. Doprovázel tam tehdy svého stranického šéfa a ministra zahraničí Petra Macinku.
„V nejbližších dnech podám žalobu na ochranu osobnosti a budu žádat, aby se mi prezident omluvil,“ řekl Turek.
Poslance se dotklo, jak Pavel vysvětloval, proč ho odmítl jmenovat ministrem. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, které mělo na svědomí nejhorší válku v lidských dějinách, genocidu milionů nevinných lidí a trýznivou okupaci mj. i českých zemí,“ stálo mimo jiné v Pavlově otevřeném dopisu premiérovi Babišovi z letošního osmého ledna.
Hlava státu narážela na některé Turkovy kontroverzní příspěvky ze sociálních sítí. Turek sám je zlehčoval jako humor, nebo zpochybňoval, že by je psal.
Minimálně před koncem letošního ledna byla ještě žaloba ve hře, jak tvrdil Turek. „Až budu mít čas setkat se se svým týmem právníků a zvážit varianty, tak to udělám,“ odpověděl tehdy poslanec na dotaz Novinek.
Odklad tehdy zdůvodňoval záležitostmi spojenými s Green Dealem, které ho měly jako zmocněnce pro tuto tematiku naplno zaměstnávat.
