Článek
„První letoun s vysokou pravděpodobností přiletí do Kbel ve druhém čtvrtletí roku 2026,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva obrany Petr Pešek. Dodal, že původní termín byl letošní listopad.
„O posunu se jedná, a to na základě žádosti dodavatele. Výměnou za pozdější dodání letounu by ministerstvo obrany mohlo získat například dodatečné dodávky materiálu a služeb,“ dodal Pešek.
Vláda s nákupem dvou dopravních proudových letounů, které mají dolet pět tisíc kilometrů a unesou náklad 14 tun nebo 80 cestujících, souhlasila minulý rok v říjnu. Za letadla, výcvik a speciální vestavby, díky nimž bude moci armáda evakuovat občany a vojáky, převážet zraněné nebo hasit lesní požáry, dá i s DPH 13,7 miliardy korun.
„Minulost i současnost nám jasně ukazují, že armáda potřebuje mít schopnost přepravy osob a těžšího nákladu i na delší vzdálenosti. Evakuace z Afghánistánu či Súdánu jsou toho jasným důkazem,“ odůvodnila nákup loni ministryně obrany Jana Černochová ODS.
Hned po podpisu smlouvy, tedy ještě v roce 2024, obrana poslala do Brazílie zálohu 8,1 miliardy korun. „Počítáme se zálohovou platbou ve výši osm miliard korun, díky čemuž dostaneme první stroj už příští rok,“ uvedlo loni ministerstvo s tím, že druhý letoun by měl přiletět v roce 2027.
Úspora, nebo jen honba za 2 % HDP?
Dnes obrana už mluví jinak. „Výše zálohy byla stanovena s ohledem na ekonomickou výhodnost, jako tomu je v takovýchto případech u ministerstva obrany vždy,“ poznamenal mluvčí Pešek. Dodal, že díky vyšší záloze dostali nižší konečnou cenu a také tím snížili dopad inflace a změn kurzu dolaru.