Dukovany a peníze na obranu zvýší schodek o 50 miliard, hájí rozpočet Stanjura

S tím deficitem to není pravda. V mezinárodním kontextu jsme na tom velmi dobře. Pro organizace jako Mezinárodní měnový fond nebo OECD jsme příkladem země, která snižování deficitu zvládla. Jejich experti říkají, že naši veřejnou debatu nechápou. Zdědili jsme deficit ve výši pět procent hrubého domácího produktu, konkrétně za rok 2021.

Za rok 2021, kdy už covid slábl. Loni jsme měli deficit 2,2 procenta HDP, tedy níže, než vyžadují maastrichtská kritéria. Horší výsledky má z našich sousedů Německo i Rakousko. Se Slovenskem, Polskem i Maďarskem zahájila Evropská komise řízení kvůli nadměrným rozpočtovým schodkům.

Můžeme mít sen o vyrovnaných rozpočtech, ale reálné to není. Víme, jaké politické náklady jsme zaplatili, abychom se dostali z pěti na 2,2 procenta.

Ano, covidové roky ovlivnily rozpočty států v celé Evropě, ale u nás dluh rostl nejrychleji. V některých zemích rostl polovičním tempem.

Musíme si ale říct, proč. Dvě položky v předchozích rozpočtech nebyly. Za prvé, budeme stavět dva nové bloky v Dukovanech. Společnost Elektrárna Dukovany II (stát v ní má 80procentní podíl – pozn. redakce), která je investorem, má komerční úvěr, takže první práce probíhají na základě úvěru. Po dobu výstavby stát bezúročně půjčí této společnosti peníze. A ta začne splácet v okamžiku, kdy začne vyrábět elektřinu.

A za druhé jsou tam navíc výdaje na obranu nad spojenecký závazek dvě procenta HDP.

Tam se bavíme o 18 až 25 miliardách. Když sečteme tyto dvě položky, je to oproti letošnímu roku navýšení zhruba o 50 miliard. Podle evropské statistiky veřejný deficit vůči HDP nevzroste, bude pořád na 2,2 procenta.

Bezesporu můžeme, v mezinárodním srovnání. Jaké bude celkové zadlužení, uvidíme na konci roku. Maastrichtská kritéria umožňují až šedesátiprocentní zadlužení vůči HDP. Česko je pod 50 procenty, patříme do lepší poloviny, možná nejlepší čtvrtiny zemí EU.

Bývalým politikům se radí jednoduše. Doufám, že až budu bývalý politik já, nebudu to dělat. Kdyby bylo jen na názoru mém nebo ODS, tak by konsolidace byla rychlejší. Vždy ale musíte získat většinu v obou komorách parlamentu a myslím, že jsme dosáhli maxima možného.

Po prvním pololetí jsou předpoklady pro to, abychom ho dodrželi. Požádali jsme také Evropskou komisi o největší platbu z Národního plánu obnovy, která by měla dorazit v září nebo v říjnu.

Záleží, jestli nám všechno uznají. Je to 1,7 nebo 1,8 miliardy eur, takže kolem 40 miliard korun.

Rizikových bylo jen půl procenta všech příjmů.

Naštěstí se tento problém od příštího roku přestane týkat ministerstva financí. Až do letošního rozpočtu ministerstvo životního prostředí zpracovávalo odhad. Od příštího roku ale budou příjmy z takzvaných žlutých povolenek příjmem Státního fondu životního prostředí, který stojí mimo státní rozpočet. Pokud to na životním prostředí neodhadnou přesně, problém bude řešit fond.

Pro letošní rok je to vyřešeno. Bohužel, kvůli Senátu jsme nezavedli individuální kontroly, které mohly přinést pozitivní rozpočtový výsledek – potenciálně bychom platili méně. Navíc bychom prokázali, že všechny dotace, které vyplácíme, jsou oprávněné a všechny splňují zákonné předpoklady. Jsme na konci volebního období a už jsme neměli sílu přehlasovat vrácený zákon ze Senátu. Mě to mrzí. Považuji to za promarněnou šanci.

To se musíte ptát těch, kteří pro to hlasovali. Já jsem vystupoval proti. Říkal jsem, že neměníme pravidla, pouze zacílíme kontrolu. Nechápu, jak někdo může být proti tomu, že zkontrolujeme podmínky, podle kterých žádají jednotliví žadatelé o peníze daňových poplatníků.

Samozřejmě hrklo, ale ne z rozpočtových důvodů. Jsem z Moravskoslezského kraje a zažil jsem dvě obrovské povodně v letech 1997 a 2024. Vybaví se vám ztráty na životech a obrovské materiální škody. Rozpočtové dopady jsou až druhotné. Rozpočtová rezerva navíc nikdy není tak velká, aby byla schopná zvládnout tak velkou přírodní katastrofu.

Při 2,2 procenta HDP to bude nějakých 195 miliard. Čistě obranné výdaje chceme zvyšovat tempem minimálně 0,2 procenta HDP ročně a za pět let se tak dostat na tři procenta. Během dalších pěti let to podle závazku NATO má být zvýšení o dalšího půl procenta.

Kromě toho jsme se jako spojenci domluvili, že dáme 1,5 procenta HDP na výdaje, které s obranou souvisí nepřímo. Řeší se metodika, nicméně náš odhad je, že už teď na tyto ostatní výdaje dáváme 1,2, nebo dokonce 1,3 procenta HDP.

Určitě, například zpevňování mostů. Mohou tam být i prvky integrovaného záchranného systému, kde máme vrtulníky, které se dají použít i na obranu. Dále státní hmotné rezervy, vojenské nemocnice a mnoho dalších věcí.

Nejlepší cesta, kterou ale nemá stát úplně v rukou, je vytvářet podmínky pro podnikání. Když se bude dařit ekonomice, budou vyšší příjmy státního rozpočtu. V této chvíli rosteme zhruba dvakrát rychleji než průměr eurozóny. Dalším významným opatřením může být přesměrování části peněz vyčleněných na dekarbonizaci. Na tom by se Evropa měla dohodnout.

Jde o priority. Souhlasím ale, že výdaje na obranu musí mít společenskou podporu napříč Evropou. Dnes ji mají. Nemůžete osekat sociální programy, protože by hrozilo, že podpora zvyšování výdajů na obranu by byla nižší a nižší.

Volební program představíme v srpnu. Pak bude několik týdnů, kdy vedení stran Spolu i kandidáti budou moci náš program vysvětlovat.

Ano, určitě. Je to můj dlouhodobý názor.

Jde o kompromis. Není to program, který by napsal Zbyněk Stanjura nebo ODS. Ale jsem s ním spokojený. Tím, že máme předvolební koalici s topkou a lidovci přiznanou, na rozdíl od jiných, ušetříme si práci, kterou bychom jinak dělali po volbách.

Vidím čtyři prioritní oblasti: bezpečnost a obranyschopnost, v ekonomice konkurenceschopnost a stabilní veřejné finance, dostupné bydlení a systém vzdělávání. Vláda, která řekne, že má 30 priorit, pak reálně nemá žádnou.

Určitě ano.

To není pravda. Přijali jsme řadu nástrojů, i když některé až nedávno. Spustili jsme program, který kombinuje dotace a zvýhodněné úvěry pro obce. Odhadovali jsme zájem kolem osmi miliard, dnes už je dvojnásobný. Také jsme penzijním fondům umožnili investovat do bydlení.

Změnili jsme zákon o Národní rozvojové bance a připravujeme vydávání dluhopisů, z jejichž výnosů by banka mohla financovat zvýhodněné úvěry pro bydlení. Zrovnoprávnili jsme s hypotékami družstevní bydlení, co se týče daně z příjmů, když si půjčíte na členský podíl v družstvu.

Pracujeme na typizovaných stavbách. To budou bytové domy, pokud získají územní rozhodnutí a stavební povolení, stavebníci by řešili už jen umístění v obci. Nemuseli by znovu absolvovat kolečko s orgány státní správy. Zrychlilo se i stavební řízení přes problémy s digitalizací.

Kdybych se bál, zvolím to, co mnozí politici z jiných stran, a kandiduji jinde než ve svém kraji. Lídr za SPD není z našeho kraje a Andrej Babiš také ne. Nekandiduje ve svých domovských středních Čechách, už minule utekl do Ústeckého kraje. Myslím, že člověk má kandidovat tam, odkud pochází.

Hnutí ANO v našem kraji koncentrovalo hlasy levicových voličů. V minulých volbách v roce 2021 mělo, když to zaokrouhlím, 35 procent a my 20 procent. Dali jsme si jako minimální cíl obhájit výsledek z minulých voleb.

Kdyby ministr spravedlnosti Pavel Blažek tuto chybu neudělal, tak je máme vyšší. Experti nám ale říkají, že se zhruba třetina voličů rozhoduje v posledních deseti nebo 14 dnech před volbami. Naším úkolem je, aby naše kampaň měla gradaci a co nejvíc lidí přišlo k volbám.

Tam, kde byla vyvozena. Pavel Blažek a jeho náměstek to evidentně špatně vyhodnotili a oba rychle přijali politickou odpovědnost.

Vím, že to z hlediska komunikace vypadá hrozně, ale náš rezort je velký. Někdo zavolá a říká, jak se účtuje v bitcoinech. Z toho nic nezjistíte. Naše odpověď byla, máme to na webu, tam je přesná definice. Další dotaz byl: máte peněženku? Nemáme, má ji Úřad pro zastupování státu. Dotazy probíhaly na pracovní úrovni, na úrovni referentů. Takových telefonátů jsou denně desítky.

Ne, tak to není, já se omlouvám. Šetří to policie a tito odborníci už mají jasno dopředu, ví, co se mělo stát.

Souhlasím. Ale je to výlučná pravomoc ministerstva spravedlnosti. Je to věc, která mě na tom nejvíc rozčiluje. Ministerstvo spravedlnosti je plné dobrých právníků, o tom nepochybuji. Jak to, že to neudělali? Tomu já nerozumím. Kdyby to byla nějaká malá organizační složka státu, která má jen externí právní služby, tak by se to možná dalo pochopit. Ale u ministerstva spravedlnosti to fakt považuji za selhání.

Samozřejmě, že ne. Mě od začátku trápila jiná otázka. Když jsem se o tom dozvěděl, šel jsem za Pavlem Blažkem. Klíčová otázka, kterou si položí každý, je po motivaci toho dárce. A na to neexistuje odpověď, pokud dárce nepromluví. Všechno ostatní jsem v té době nevěděl.

Myslím, že z toho nebude takřka nic. Buď policie řekne – nic se nestalo – a státu ta miliarda asi zůstane. Pokud policie obviní a obžaluje a soud rozhodne, tak to nakonec také propadne státu.

To je problém, který řeší paní ministryně Decroix a její tým. Já ty detaily neznám a není důvod, abych je znal. Doufám, že škoda pro stát nehrozí. Bude hlavně záležet na tom, jak skončí šetření.