Do důchodu až v 67 letech a později. Penzijní věk má prudce růst

„Jedná se o dlouhodobou predikci, která je přirozeně spojena s nejistotou budoucího vývoje. Vyjadřuje tedy pouze trend a nelze k ní přistupovat tak, že se jedná o přesnou předpověď,“ okomentoval materiál mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Až dosud úřad opakovaně prezentoval pouze data pro ročníky 1966 až 1972 s tím, že ti první půjdou ve většině případů do penze v 65 letech a dvou měsících a mezi ročníky 1969 a 1972 se má důchodový věk ustálit na 65 letech a sedmi měsících. Výjimku tvoří ženy s více dětmi.

Změny jsou součástí penzijní reformy navržené resortním ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který chce navázat věk odchodu do důchodu na naději dožití.

Podle současných pravidel se měl věk pro penzi v roce 2035 zastropovat na 65 letech, ale to už platit nemá.

Nově by se měla doba pro odchod na odpočinek odvíjet od propočtů statistiků. Čistě statisticky by měli Češi strávit v důchodu průměrně 21 let a šest měsíců.

Lidé se svůj termín pro důchod dozvědí ve svých padesáti letech. Každoročně se přitom může hranice pro důchod zvednout až o dva měsíce. Pokud k tomu nebude důvod, tak se nezvýší vůbec.

Klesat ale podle návrhu nebude, ani kdyby třeba přišla nová pandemie jako za covidu, jež výrazně zvýšila počty úmrtí a snížila dobu dožití. Maximálně tedy bude věková hranice stagnovat na posledním, nejvyšším limitu. Podle Jurečkova návrhu není dána pevná hranice, kdy by se mělo zvyšování penzijního věku zastavit.

„Hodnoty naděje dožití v jednotlivých letech může mírně ovlivňovat epidemická situace, meziroční změny tak mohou kolísat,“ řekla demografka Michaela Němečková z Českého statistického úřadu. Nicméně v dlouhodobějším pohledu má naděje dožití ve věku 50 let v Česku u mužů i u žen rostoucí trend, dodala.

Podle Jurečky je úprava nezbytná. Lidé se dožívají vyššího věku a rodí se méně dětí, a tak hrozí, že by na důchody v budoucnu nebylo dost peněz. Ministr ale ještě připouští dřívější penzi pro některé těžké profese.

Podle předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Boženy Juraškové by bylo výrazné navyšování důchodového věku v některých oborech nesmyslné. „Má to být odstupňované podle náročnosti povolání. Kritériem ale nemusí být pouze fyzická zdatnost. Může se jednat i o psychickou náročnost,“ řekla nedávno Právu Jurašková.

„Způsobí to mnoha lidem těžké situace, protože jak je obecně známo, střední délka dožití ve zdraví je výrazně pod nadějí dožití,“ míní o změnách v odchodech do důchodu expremiér Vladimír Špidla (SOCDEM). Na parametr dožití ve zdraví by chtělo důchodový věk navázat i opoziční ANO.

Podle demografa Tomáše Fialy z Vysoké školy ekonomické ale pro to není zcela jednoznačná definice. „Záleží na tom, zda zdraví definujeme jako absenci nějaké chronické nemoci či zda tím rozumíme omezení běžných aktivit. Na rozdíl od úmrtnosti je zdravotní stav v populaci posuzován pouze na základě výběrového šetření,“ poukázal.

Proti zpřísňování podmínek jsou odbory. „Český zaměstnanec odpracuje v průměru proti německému o jedenáct let více. Má tak daleko větší riziko zhoršení zdravotního stavu v dřívějším věku,“ upozornila odborářský předák Josef Středula. Propočet podle něj vychází z průměrně odpracovaných hodin.

„Že by pokrývač šel v 69 letech spravovat střechu? Pokud něco takového bude, budeme muset vyjednávat nový typ příplatku, a to za odvoz mrtvoly z pracoviště,“ dodal ironicky Středula.

Připomněl, že odchod do důchodu navázaný na naději dožití už dříve platil, ale v roce 2016 to vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky, v níž byl i současný ministr práce Jurečka, zrušila. Podle tehdejšího stavu měli děti narozené v roce 2016 odcházet do penze dokonce až v průběhu 74. roku života.