Vládní hejtmani kritizují vládu: Se změnami ve školství přišla pozdě

Reagovali tak na pondělní události, kdy se asi tři čtvrtiny škol zapojily do stávky, aby protestovaly proti chystanému dvouprocentnímu snížení objemu peněz na nepedagogické pracovníky, kteří už nyní mají nízké platy, a na plánované snížení počtu vyučovaných hodin.

Premiér jel v ten den na Moravu, kde jednal se zemědělci. Na Twitteru pak stávkujícím vzkázal: „Nemůžeme žít na dluh. A jestli to odbory nechápou, tak lidem vlastně říkají, že kašlou na budoucnost a je jim jedno, že nebudou peníze na důchody nebo že tu nebudou zahraniční investoři a pracovní místa.“

Hejtmanům se tato situace nelíbí. „Když stávkují tři čtvrtiny škol, tak to není bagatelní věc. V takové situaci je namístě zdrženlivost v komentářích. Lidé využívají svého základního ústavního práva. Stávka je nejsilnější vzkaz, ukazuje, že veřejnost vnímá vzdělávání a jeho kvalitu citlivě,“ řekl Novinkám a Právu liberecký hejtman Martin Půta (SLK).

„Změny se nemají dělat na konci roku, má se k tomu vést debata s odbornou veřejností a mělo se to připravit až na rok 2025,“ pokračoval. „Racionální diskuze se nedá vést jen od října do listopadu. Bylo na to málo času,“ dodal Půta. Souhlasí s tím, že se v systému musí udělat změny už proto, že lze těžko zaručit všem učitelům plat ve výši 130 procent průměrné mzdy, když jejich počet neustále roste.

„Těžko ale vést takovou debatu, která potřebuje čas, když na to čas nemáte. Debatu o revizi systému nelze vést v tlaku kvůli tomu, že nevychází státní rozpočet,“ dodal Půta.

Stejně nahlíží na situaci i šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). „Je to komunikační problém. Systémové změny se mají řešit v dlouhodobém konceptu a ne v momentu, že se nedohodnete s ministerstvem financí a nedostanete do rozpočtu dost peněz,“ řekl Novinkám a Právu Kuba.

„Lidi jsou unavení, unavení z covidu, z války na Ukrajině, jsou unavení z toho strašení, že nebudou energie, jsou unavení ze zdražování… Špatných zpráv, které dopadají na obyvatele, je strašně moc. Ministři si toho musejí být vědomi. Pak se každý špatně vykomunikovaný krok vyhrotí v takové věci,“ dodal Kuba.

Reakce premiéra na stávku komentovat nechtěl. „Je to jeho rozhodnutí, jak má program nastavený a co považuje za priority,“ poznamenal.

Že byly změny ve školství představeny učitelům na poslední chvíli, si myslí i jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). „Takové zásadní změny by se měly plánovat více dopředu, a když to bude lépe odkomunikované, nevyvolá to takovou míru nejistoty,“ řekl Novinkám a Právu.

„Ještě nevíme, jak opatření ministerstva na jednotlivé školy dopadne, ale školy jsou v takové nejistotě, že chápu, že stávku udělaly. Vítám jejich apel, aby se v oblasti vzdělávání neškrtalo a aby se reformy dělaly v předstihu a projednaly se. Ne že najednou máme v rozpočtu méně a budeme hledat, co kde škrtneme,“ dodal.

Podle pirátského hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka byla stávka varovným signálem pro vládu. „Ze strany pana ministra nebyla dlouhodobě dobrá komunikace,“ míní.

Správný postup však podle hejtmana nezvolil ani Fiala, když odjel v době stávky z Prahy pryč. „Pan premiér to nedomyslel. Asi to bylo nešťastné naplánování programu. Byla tu mimořádná situace, spousta ministrů přehodnotila svůj pracovní program. A reakce pana premiéra, to, že ten den ani nebyl v Praze, vyvolaly více vášní, než bylo třeba. To považuji za nešťastné,“ poznamenal.

Hejtmani souhlasí s tím, aby se rozjela debata o tom, že by se vyplácení mezd nepedagogickým pracovníkům převedlo na zřizovatele, tedy obce, města a kraje. „Pak by ale na to měly samosprávy dostat peníze v rámci rozpočtového určení daní,“ míní Špoták.

Za legitimní to pokládá i Kuba. „Ale nesmí to být jen o tom, kdo to bude platit, ale o tom, aby to bylo efektivní,“ poznamenal.

Grolich zdůraznil, že se nepedagogickým pracovníkům musí v první řadě na platech přidat. „Není podstatné, zda se platy školníků a kuchařek převedou na obce. Je jedno, z jaké kapsy ty peníze půjdou, když tam bude pořád stejný tabulkový plat,“ řekl Právu.

Kraje jsou stejně jako obce sice zřizovateli škol, platy učitelů a nepedagogických pracovníků se však řídí tabulkami, které určuje vláda. Rovněž tak i prostředky na platy neplynou z kasy zřizovatelů, ale z rozpočtu ministerstva školství. Ten se má v příštím roce zvýšit asi o čtyři miliardy korun, podle učitelů však tato částka nepokryje jejich nároky a nezaručí platy pedagogů ve výši 130 procent průměrné mzdy, což byl závazek vlády.

Kraje jako zřizovatelé mají pravomoc školu zřídit i zavřít a jmenovat a odvolávat ředitele.