Důchody nově: Jak půjdou do penze ročníky 1966 až 1972

Ve středu to potvrdil ministr práce a sociálních Marian Jurečka (KDU-ČSL), když představil svůj návrh reformy penzí a předložil ho k připomínkám. Mimo jiné počítá i se změnou podmínek pro výchovné za dítě ve výši 500 korun.

„Rodí se méně dětí, zároveň se dožíváme vyššího věku. Tím pádem nám roste počet lidí, kteří jsou v důchodovém věku a budou potřebovat zabezpečení z důchodového systému,“ vysvětlil Jurečka důvody pro změnu.

Už nyní je podle něj systém ve finančním deficitu a musí se stabilizovat.

V budoucnu chce proto navázat věk pro odchod do důchodu na věk dožití. „Dnes je systém nastaven tak, že se hranice meziročně postupně posunuje o dva až šest měsíců,“ podotkl Jurečka.

V roce 2035 by se měla ustálit na 65 letech věku, ale toto zastropování už do budoucna platit nebude.

Nově se má doba pro odchod na odpočinek odvíjet od propočtů statistiků. Lidé se svůj termín pro důchod dozvědí v padesáti letech. Každoročně se přitom může hranice pro důchod zvednout až o dva měsíce.

„Pokud k tomu ale nebude důvod, tak se nezvýší vůbec,“ poznamenal Jurečka. Čistě statisticky by přitom podle něj měli Češi strávit v důchodu průměrně 21 let a šest měsíců.

Nový způsob výpočtu se má týkat lidí narozených v roce 1966 a později. „Například u lidí narozených v roce 1972 by měl být věk odchodu do důchodu 65 let a sedm měsíců,“ potvrdil Tomáš Machanec z ministerstva práce.

Jinak se také budou vypočítávat částky budoucích penzí. Už za tři roky začne snižovat jejich meziroční nárůst u nově přiznaných důchodů. Postupně se bude tlumit až do roku 2035.

„Ten rozdíl je za deset let asi tisíc korun,“ konstatoval Jurečka. Ujistil, že i přesto důchody nadále porostou, jen ne o tolik.

Průměrný důchod by podle něj měl mezi lety 2024 a 2034 vzrůst o deset tisíc korun na 30 700 Kč měsíčně.

Od roku 2027 by také mělo dojít ke změně ve výplatě výchovného. Nebude se týkat rodičů, kteří už jej pobírají – za každé dítě stát vyplácí 500 korun měsíčně –, nýbrž jen těch, již půjdou nově do penze.

V budoucnu mají mít nárok pouze rodiče, většinou ženy, se třemi a více dětmi. Peníze ale budou až od třetího potomka. „Například když žena vychovala čtyři děti, dostane výchovné na dvě děti. Na ty první dvě děti bude rodinný vyměřovací základ,“ vysvětlil Machanec.

Znamená to, že dotyčný rodič bude na každé z těch dvou potomků čerpat pětistovku měsíčně, v součtu tedy tisícovku.

Počítá se však s přechodným obdobím. V roce 1927 se bude na první dvě děti vyměřovat výchovné tři sta korun, v roce 2028 dvě stě, o rok později už jen stovka, pak už nic.

Péče o první dvě děti bude ohodnocena rodinným vyměřovacím základem. Doba péče o dítě se nově započítá tak, že se vyjde z průměrné mzdy v daném roce. Základ tím vzroste.

Rodinný vyměřovací základ by se měl týkat i lidí pečujících o blízké osoby, které jsou nemocné a těžce handicapované.

Od roku 2027 také budou moci manželé nebo registrovaní partneři rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění.

Součástí plánů je rovněž takřka zdvojnásobení minimálního důchodu. Pro ilustraci: kdyby to platilo už od ledna, vzrostl by z 5170 na 8800 korun.

Ekonom Filip Pertold považuje za nejdůležitější část reformy prolomení hranice pro odchod do důchodu, která je nyní stanovena na 65 letech. „Vláda tím vysílá jasný signál, že kariéry lidí budou delší,“ řekl Právu.

Jurečka ovšem nadále počítá s rozšířením okruhu těžkých profesí, jež budou smět do důchodu bez krácení dříve, jako nyní hasiči a záchranáři. Okruh profesí se stále definuje, Jurečka chce seznam předložit do konce roku.

Podle ekonoma Richarda Hindlse jsou Jurečkovy plány jen dílčí, parametrické úpravy a řada věcí v reformě chybí. Oceňuje ale například rodinný vyměřovací základ.

„Pořád si myslím, že o skutečné důchodové reformě můžeme mluvit tehdy, až se provede s daňovou reformou. Ale na tom musí být politická shoda,“ podotkl v České televizi Hindls.